Příspěvky ve sbornících a kolektivních dílech
Mečislav Borák − archiv díla

Příspěvky ve sbornících a kolektivních dílech

Na této stránce jsou ke stažení příspěvky Mečislava Boráka ve sbornících a jiných kolektivních dílech. S výjimkou veřejně dostupných dokumentů jsou zde kvůli možné ochraně autorských práv zpřístupněny původní texty MB, bez případných obrázků, jiných grafických příloh či finální sazby. Díla jsou zveřejněna pro studijní a badatelské účely.

Přes veškerou snahu nelze zaručit stoprocentní přesnost textů, pro citace prosím vždy použijte oficiální tištěnou verzi textu.

2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001 | 2000 | 1999 | 1998 | 1997 | 1996 | 1995 | 1993 | 1992 | 1991 | 1990

2017

Unknown

Переслідування чеської меншини в період Великого терору / Peresliduvannja českoji menšyny v period Velykoho teroru

In: Boľšoj terror v Ukraině 1937–1938 gg.: češskoje izmerenije. Spolueditor Mečislav Borák. Praga – Kijev, Institut po izučeniju totalitarnych režimov i Otraslevoj gosudarstvennyj archiv SB Ukrainy 2017 (v tisku).

2016

88 osudy slezskych policistu ze zaolzi

Osudy slezských policistů ze Zaolzí (1938–1940)

In: Śladami Polaków na czeskim / austriackim Śląsku. – Stopami Poláků v českém / rakouském Slezsku. Ed. Krzysztof Czajkowski, Aleš Zářický. Częstochowa, Fundacja „Silva Rerum Polonarum“ 2016, s. 338-359. [Bohemica I]. ISBN 978-83-945669-0-6.

Osudy slezskych policistu ze Zaolzi.pdf   (100 kB)

87 odboj ostravskych skautu

Odboj ostravských skautů a jejich zavraždění v dubnu 1945

In: Ivančena. Kamenné svědectví hrdinství a odvahy. Český Těšín, Muzeum Těšínska 2016, s. 25-41. ISBN 978-80-86696-43-0.

Odboj ostravskych skautu.pdf   (110 kB)

Text je zkrácenou a upravenou verzí studie Zavraždění ostravských skautů a jejich přátel v dubnu 1945.

2015

86 main features of occupation policy

The main features of occupation policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia and the rest of the Czech Lands

ShrnutíSummary

Hlavní rysy okupační politiky v Protektorátu Čechy a Morava a ve zbytku českých zemí

In: Vydrancováno – ale kým? Protektorát Čechy a Morava a okupovaná Evropa ve světle nacistických krádeží. Příspěvky z mezinárodní vědecké konference konané v Praze 22. – 22. října 2005.

V době nacistické okupace českých zemí byl na většině jejich území zřízen Protektorát Čechy a Morava. Často se však zapomíná na skutečnost, že mimo tento správní útvar stály po celou dobu války další části českých zemí, jež byly od bývalého Československa odtrženy již na podzim roku 1938, po známých událostech v Mnichově. Okupační poměry v každé z odtržených částí českých zemí se vzájemně poněkud lišily, což se týkalo např. postavení místního obyvatelstva, metod germanizace a celé okupační politiky, stejně jako specifických podob odboje proti okupantům či struktury a počtu obětí okupace a války.

(zavřít)

During the Nazi occupation of the Czech Lands, the Protectorate of Bohemia and Moravia was established in the part of the major territory of the Czech Lands. We often forget the fact that except this administrative region, there were other regions of the Czech lands separated from the former Czechoslovakia in the autumn 1938 after the so-called Munich agreement. The conditions in each of these cut off regions varied, which concerned the situation of the local population, the methods of Germanization and the policy of occupation, the ways of the resistance to the aggressor or the structure and number of victims of the occupation and of the war.

(zavřít)

In: Plundered, But By Whom? Protectorate of Bohemia and Moravia and Occupied Europe in the Light of the Nazi-Art Looting. Proceedings of an international academic conference held on Prague on 21-22 October, 2005. Prague, Documentation Centre for Property Transfers of Cultural Assets of World War II Victims, p. b. o., 2015, p. 9-15. ISBN 978-80-905703-4-4.

Main features of occupation policy.pdf   (320 kB, zdroj, online též zde)

85 polnisch tschechische konflikt

Der polnisch-tschechische Konflikt um das Teschener Schlesien

Die „tschechische“ Perspektive

ShrnutíSummaryZusammenfassung

Polsko−český konflikt o území Těšínského Slezska. Česká perspektiva.

Kapitola přináší přehled o vývoji názorů české historiografie na příčiny, průběh a řešení česko-polského konfliktu o území Těšínského Slezska v letech 1919–1920.

(zavřít)

The Polish-Czech Conflict concerning Cieszyn Silesia. The Czech Perspective

The chapter brings the overview of the development of opinions of the Czech historiography concerning the causes, course and solution to the Czech-Polish conflict concerning the area of Cieszyn Silesia in 1919–1920.

(zavřít)

Das Kapitel bringt die Übersicht über die Ansichten der tschechischen Historiographie über die Ursachen, den Verlauf und die Lösungen des polnisch-tschechischen Konflikts um das Teschener Schlesien in den Jahren 1919–1920.

(zavřít)

In: BAHLCKE, Joachim – GAWRECKI, Dan – KACZMAREK, Ryszard (Hrg.): Geschichte Oberschlesiens. Politik, Wirtschaft und Kultur von den Anfängen bis zur Gegenwart. Oldenbourg, De Gruyter 2015, s. 631-638. [Schriften des Bundesinstituts für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa, Band 61]. ISBN 978-3-11-044182-6.

Spor o Tesinsko.pdf   (mírně upravená česká verze textu, 70 kB)

2014

84 polske aspekty stredoevropska studia slu

Polské aspekty v programu středoevropských studií Slezské univerzity v Opavě

ShrnutíSummary

Jedno z nejmladších středisek českých polonistických studií nedávno vzniklo na Ústavu středoevropských studií (The Institute of Central European Studies) na Slezské univerzitě v Opavě. Mnohé bakalářské, magisterské i disertační práce studentů reflektují polskou problematiku. Jak dokládají publikované výsledky, je na Polsko výrazně zaměřen i historický, sociologický a politologický výzkum v rámci oboru Moderní dějiny střední Evropy.

(zavřít)

Polish aspects in the Central European Studies Program at the Silesian University in Opava

In: Baron, Roman – Madecki, Roman: Inquiries in Czech Polish Studies: (Philology – History – Political Science – Law)

One of the youngest Polish studies centers in Czech Republic has recently originated at The Institute of Central European Studies at the Silesian University in Opava. Many of the students' bachelor, master and dissertation theses reflect the Polish problematics. Within the Modern history of Central Europe section there is a strong historical, sociological and political science research focusing on Poland, as illustrated by the published findings.

(zavřít)

In: BARON, Roman – MADECKI, Roman a kol.: Česká polonistická studia: tradice a současnost (filologie – historie – politologie – právo). Praha, Historický ústav 2014, s. 240-244. [Práce Historického ústavu AV ČR, v. v. i., řada A, sv. 56 / Opera Instituti Historici Pragae, Series A – Monographia, Volume 56]. ISBN 978-80-7286-245-0.

Polske aspekty stredoevropska studia SlU.pdf   (80 kB)

2012

83 losy powstancow slanskich

Losy powstańców śląskich w kampanii wrześniowej 1939 r. na Śląsku Cieszyńskim

ShrnutíStreszczenieSummary

Osudy slezských povstalců v zářijové kampani roku 1939 na Těšínském Slezsku

In: Plebiscit a slezská povstání 1919-1921 – po 90 letech.

Studie popisuje represe nacistického bezpečnostního aparátu vůči bývalým slezským povstalcům, k nimž došlo v prvních dnech německé okupace Těšínského Slezska v září roku 1939. Uvádí masakry polských obyvatel v okolí měst Karviná a Těšín, a také připomíná tragické osudy těch, kteří se dostali do sovětského zajetí.

(zavřít)

The Fates of the Silesian Rebels in September Campaign 1939 in Cieszyn Silesia

In: Plebiscite and Silesian Uprising 1919-1921 – after ninety years

The study describes the repressions of Nazi security apparatus towards to former Silesian rebels which took place in the first years of German occupation of Cieszyn Silesia in September 1939. It mentions the massacres of Polish inhabitants near towns Karvina and Cieszyn and it also reminds the tragic fates of those who were taken to Soviet captivity.

(zavřít)

Przyczynek zajmuje się represjami nazistowskiego aparatu bezpieczeństwa wobec byłych powstańców śląskich w pierwszych dniach okupacji niemieckiej Śląska Cieszyńskiego w wrzesniu 1939 r. Podaje przykłady morderstw polskich mieszkańców z okolicy miast Karwina i Cieszyn, i przypomina rownież tragiczne losy tych, którzy dostali się do niewoli sowieckiej.

(zavřít)

In: Plebiscyt i powstania śląskie 1919-1921 – po 90 latach. Pod red. nauk. Michała Lisa, Leokadii Drożdż. Opole, Instytut Śląski 2012, s. 134-144. ISBN 978-83-7126-286-9, 978-83-7511-155-2.

Losy powstancow slanskich.pdf   (120 kB)

82 presledovanije cechov v sssr

Преследование чехов и граждан Чехословакии в СССР в 1918-1945 гг. / Presledovanije čechov i graždan Čechoslovakiji v SSSR v 1918-1945 gg.

ShrnutíSummaryРезюме

Perzekuce Čechů a československých občanů v Sovětském svazu v letech 1918-1956

In: Školní práce na téma: Historie politických represí a odporu proti nesvobodě v SSSR.

Příspěvek shrnuje základní informace o rozsahu a struktuře obětí politických represí z řad Čechů a československých občanů v bývalém Sovětském svazu a o výzkumném projektu, který se touto problematikou zabývá. Uvádí rovněž některé konkrétní příklady represí.

(zavřít)

The Persecution of the Czech and Czechoslovak Citizens in the Soviet Union in 1918-1945

In: School Work on the Topic: The History of Political Repressions and Resistance to Lack of Freedom in the USSR.

The contribution summarizes the fundamental information on the range and structure of the victims of political repressions from the lines of the Czech and Czechoslovak citizens in the former Soviet Union and on research project dealing with this issue. It gives also some specific examples of the repressions.

(zavřít)

Статья подводит основные данные о масштабе и структуре жертв политических репрессий чехов и чехословацких граждан в бывшем Советском союзе и о исследователском проекте, который касается этой проблематики. Приводит тоже некоторые конкретные примеры репрессий.

(zavřít)

In: Школьные уроки по теме «История политических репрессий и сопротивления несвободе в СССР» (Škoĺnyje uroki po teme „Istorija političeskich repressij i soprotivlenije nesvobode v SSSR“). Naučn. red. I. A. Mišina. Moskva, Izd. Prava čeloveka 2012, s. 534-542. ISBN 978-5-7712-0437-6.

Presledovanije cechov v SSSR.pdf   (70 kB, online též zde)

2011

81 tesin za valky a nemecke okupace

Těšín za války a německé okupace

Shrnutí

Kapitola přináší podrobné informace o průběhu nacistické okupace města Těšína v říjnu 1939 a charakterizuje hlavní rysy německé okupační politiky v regionu Těšínského Slezska až do konce II. světové války v roce 1945. Podává zároveň přehled o dosavadním zpracování tohoto tématu a o využití archivních pramenů.

Období od října 1938 do května 1945 bylo výrazným zlomem v historii Českého Těšína, neboť na šest a půl roku přestal existovat jako samostatné město. Už v době polského záboru byl připojen k polskému Cieszynu a německá okupační správa toto sloučení zachovala. Město bylo dobyto německými vojsky hned prvého dne války a bez větších bojů, neboť polská armáda zde účinnou obranu ani neplánovala. Záhy se utvořila německá správa města i okresu Těšín, který patřil k největším v celé Německé říši. Ve městě žilo asi 30 tisíc obyvatel, z toho jen necelá polovina v jeho bývalé československé části. Místní Poláci a Češi byli v rámci germanizační akce německé volkslisty (Deutsche Volksliste) nuceni k přijetí nabídky německého občanství, udělovaného podmíněně na dobu deseti let. Většina obyvatel tomuto nátlaku nakonec podlehla, ale jejich souhlas s okupačním režimem byl pouze předstíraný. Dokazovaly to stovky vojáků z Těšínska, kteří byli přinuceni ke službě v německém vojsku, ale záhy přešli ke spojencům a bojovali pak v zahraniční polské a československé armádě. Těšín se stal významným střediskem polského národního odboje proti okupantům, český odboj zde podobnou organizační základnu nevytvořil. Němečtí okupanti krutě trestali projevy nesouhlasu s nacistickým režimem. I v Těšíně docházelo k veřejným popravám a likvidačním akcím, při nichž přišly o život desítky obyvatel města. V celém regionu bývalé československé části Těšínska způsobil okupační režim nejméně dva tisíce obětí, především z řad místních Poláků, a další dva tisíce židů se staly oběťmi holocaustu. Česká i polská historická literatura k tématu války a německé okupace Těšínského Slezska je dnes už poměrně početná, ale válečné dějiny Těšína ani Českého Těšína nebyly dosud samostatně zpracovány. Text této kapitoly podává jen stručný přehled hlavních charakteristik tématu a může být podnětem pro další badatele.

(zavřít)

In: JIRÁSEK, Z. et al.: Český Těšín 1920-1989. Válečné a poválečné osudy města. Opava, Slezská univerzita v Opavě (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd) a Muzeum Těšínska 2011, s. 21-41. ISBN 978-80-7248-712-7, ISBN 978-80-86696-23-2.

Tesin za valky a nemecke okupace.pdf   (190 kB)

80 konflikt o slansk cieszynski

Konflikt o Śląsk Cieszyński: W czechosłowackiej i czeskiej historiografii

ShrnutíStreszczenie

Konflikt o Těšínské Slezsko: V československé a polské historiografii

In: Historie Horního Slezska. Politika, hospodářství a kultura evropského regionu.

Kapitola přináší přehled o vývoji názorů české a polské historiografie na nejspornější problém česko-polských vztahů v novodobé historii – konflikt o území Těšínského Slezska. Po rozdělení sporného území v roce 1920 mezi oba státy připadlo Československu území tzv. Zaolzí, kde dodnes žije početná polská menšina.

(zavřít)

Rozdział zawiera przegląd o rozwoju poglądów czeskiej i polskiej historiografii na najwięcej sporny problem stosunków czesko-polskich w nowoczesnej historii – konflikt o obszar Śląska Cieszyńskiego. Po podziale spornego obszaru w 1920 roku między obie państwa przypadł Czechosłowacji obszar tzw. Zaolzia, gzie do dzisiaj mieszka liczna mniejszość polska.

(zavřít)

In: Historia Górnego Śląska. Polityka, gospodarka i kultura europejskiego regionu. Red. Joachim Bahlcke, Dan Gawrecki, Ryszard Kaczmarek. Gliwice, Dom Współpracy Polsko-Niemieckiej 2011, s. 451-456. ISBN 978-83.60470-41-1, ISBN 978-83-60353-99-8, ISBN 978-83-932012-1-1.

Konflikt o Slansk Cieszynski.pdf   (1,4 MB)

Česká verze − viz výše.

2010

79 ewangelicy ze slanska cieszynskiego

Ewangelicy ze Śląska Cieszyńskiego wśród ofiar Katynia, Ostaszkowa i Miednoje

ShrnutíStreszczenie

Evangelíci z Těšínského Slezska mezi oběťmi Katyně, Ostaszkova a Miednoje

In: Tři sta let tolerance na Těšínském Slezsku.

Kapitola pojednává o osudech kněží a některých významných osobností evangelické církve augspurského vyznání původem z regionu Těšínského Slezska, kteří se stali oběťmi tzv. katyňského zločinu v bývalém Sovětském svazu.

(zavřít)

Rozdział zawiera informacje o losach księdzy ewangelicko-augspurskiego wyznania pochodzących z regionu Śląska Cieszyńskiego, którzy zostali ofiarami tzw. Zbrodni Katyńskiej w byłym Związku Radzieckim.

(zavřít)

In: Trzysta lat tolerancji na Śląsku Cieszyńskim. W trzystulecie założenia kościoła Jezusowego w Cieszynie. Pod red. Renaty Czyż, Wacława Gojniczka i Daniela Spratka. Cieszyn, Parafia Ewangelicko-Augsburska w Cieszynie 2010, s. 226-234. ISBN 978-83-907639-6-5.

Ewangelicy ze Slanska Cieszynskiego.pdf   (70 kB)

78 seznamy obeti zlocinu

Spisy ofiar zbrodni / Seznamy obětí zločinu

In: Katyń – Pamięć Narodu. Publikacja okolicznościowa z okazji 70. rocznicy zbrodni katyńskiej / Katyň – Paměť národa. Sborník k 70. výročí katyňského zločinu. Český Těšín, Kongres Poláků v ČR 2010, s. 28-47. ISBN 978-80-87381-01-4.

Seznamy obeti zlocinu.pdf   (130 kB, zdroj)

78 seznamy obeti zlocinu

Zbrodnia katyńska i ofiary ze Śląska Cieszyńskiego / Katyňský zločin a oběti z Těšínského Slezska

Shrnutí

Studie přináší základní informace o povraždění polských důstojníků a policistů při tzv. katyňském masakru a dokládá, že mezi oběťmi toho zločinu bylo i téměř 500 obětí pocházejících z českých zemí. V příloze uvádí soupis těchto obětí podle míst, kde jsou pohřbeny.

(zavřít)

In: Katyń – Pamięć Narodu. Publikacja okolicznościowa z okazji 70. rocznicy zbrodni katyńskiej / Katyň – Paměť národa. Sborník k 70. výročí katyňského zločinu. Český Těšín, Kongres Poláků v ČR 2010, s. 3-20. ISBN 978-80-87381-01-4.

Zbrodnia katynska i ofiary z Zaolzia.pdf   (420 kB, zdroj)

Katynsky zlocin a obeti z Tesinska.pdf   (490 kB, zdroj)

76 fenomen nemecke volkslisty

Fenomén německé volkslisty

Shrnutí

Studie pojednává o největší germanizační akci (Deutsche Volksliste) v nacisty okupované Evropě, která postihla i obyvatele Těšínského Slezska. Podmínečné přiznání německé národnosti sice uchránilo místní Poláky a Čechy před represemi, ale vynucená služba v německé armádě způsobila vysoké oběti. Přes dva tisíce vojáků se však vrátilo domů v polské nebo československé zahraniční armádě.

(zavřít)

In: PEJČOCH, I. – PLACHÝ, J. a kol.: Okupace, kolaborace, retribuce. Praha, Ministerstvo obrany České republiky 2010, s. 111-119. ISBN 978-80-7278-529-2.

Fenomen nemecke volkslisty.pdf   (110 kB)

2009

75 identification of works of art of holocaust victims

The identification of works of art belonging to Holocaust victims and the possibility of restoring them to their original owners (using the example of the Silesian Regional Museum)

Summary

Is not easy the search for the provenance of art objects which were obtained to museum collections in the context of the Second World War and the events which were preceded in the territory of the Czech lands or which were immediately after it followed. Already in after Munich rest of abridgemented Czechoslovakia happened to abuse of life distress of persons who wanted to save themself against the Nazis by escape to abroad when the authorities put pressure on them to donation or forced sale of selected art objects to state´s collections.

In the territory occupied by Germany and then in the whole occupied Czech lands afterwards more than six years were taken place the indiscriminate confiscation of all properties ”the enemy of Reich“, which affected mainly the future victims of the Holocaust. The evidence books of access of museum collections from the period of occupation usually keep silent about these facts or they capture them only in a slight implication. At the evidence of confiscations it is similarly which almost does not distinguish property of occupiers and their victims. The first controls of collection funds of Silesian Regional Museum in Opava didn´t find any of art objects which could initially include to the victims of the Holocaust. Only after the targeted exploration was found the correspondence of museum´s leadership with the Nazi authorities which enabled the identification of a several specific images in the collections of the Museum. It also managed to documented that the paintings were confiscated by Gestapo to Jewish owners. Their descendants are living now abroad were successfuly found out at the end and the museum could begin the restitution proceedings about delivery of found images. Contribution notices methods which allowed to find out the provenance of paintings and stresses cooperation with the archives especially the exploration of some less-known archival funds.

(zavřít)

In: Holocaust Era Assets. Conference Proceedings. Ed. Jiří Schneider, Jakub Klepal, Irena Kalhousová. Prague, Forum 2000 Foundation, 2009, s. 857-864. ISBN 978-80-254-6406-9.

Identification of works of art of Holocaust victims.pdf   (90 kB, zdroj, více informací)

Identifikace umeleckych predmetu obeti holocaustu.pdf   (česká verze, 80 kB)

74 centralizacni aspekty v mensinove politice v cz

Centralizační aspekty v menšinové politice v českých zemích po roce 1945 (na příkladu polské menšiny v Těšínském Slezsku)

Shrnutí

Centralizační tendence významně ovlivňovaly osudy Poláků na Těšínském Slezsku již od doby, kdy se proti své vůli stali před devadesáti lety jednou z národnostních menšin Československa. Zatímco demokratický režim předválečné republiky jim umožňoval všestranný rozvoj, období války a nacistické okupace málem přivodilo jejich zánik. Následující komunistický režimu značně omezil možnosti svobodného rozvoje menšiny, centralizoval a kontroloval veškeré její aktivity. Zároveň ji však chránil před rušivými vlivy globalizace a otevřené občanské společnosti, které přispívají k současnému urychlování procesu asimilace menšiny s většinovou společností.

(zavřít)

In: Udržitelnost rozvoje společnosti a kvalita života. Eds. A. Václavíková, M. Chmelařová. Opava, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav veřejné správy a regionální politiky 2009, CD s. 6-16. ISBN 978-80-7248-552-9.

Centralizacni aspekty v mensinove politice v cz.pdf   (100 kB)

73 nemecka okupace tesinskeho slezska

Německá okupace Těšínského Slezska

Shrnutí

Studie podává přehled o specifickém postavení Poláků na Těšínském Slezsku v době II. světové války. Analyzuje národnostní politiku okupačního režimu a dokládá její represivní charakter. Popisuje formy perzekuce polských obyvatel, jež způsobila vysoký počet obětí.

(zavřít)

In: Poláci na Těšínsku. Studijní materiál. Český Těšín, Kongres Poláků v České republice 2009, s. 42-59. ISBN 978-80-87381-00-7.

Nemecka okupace Tesinskeho Slezska.pdf   (890 kB, zdroj)

72 evropska dimenze dejin slezska

Evropská dimenze dějin Slezska v letech 1938 – 1945

ShrnutíSummary

Studie charakterizuje význačné události z dějin Slezska za II. světové války a hodnotí je z hlediska jejich významu pro evropský odboj proti nacismu. Připomíná provokace bezprostředně předcházející vypuknutí války, specifický způsob germanizace území Slezska, vysoké oběti nacistického teroru, mimořádně aktivní odbojové a zpravodajské organizace i těžké boje ve Slezsku na konci války.

Na území Slezska se odehrály incidenty, jež bezprostředně předcházely druhé světové válce, i první bojová střetnutí války skutečné. Ve Slezsku pod správou nacistického Německa vznikla modelová situace vhodná k analýze a komparaci výkonu správy v jednotlivých jeho částech, se zvýrazněním specifik národnostní politiky, intenzity odboje proti okupantům i rozsahu nacistické perzekuce vůči nepřátelům režimu. Největší germanizační akce v Evropě – německá volkslista, speciální koncentrační tábory pro Poláky – Polenlágry, zpravodajské organizace polského odboje s evropskou působností, nacistické podzemí výroby „zázračných“ zbraní, osvobozovací boje v průmyslových oblastech a mnoho dalších specifik válečného vývoje dokládá význam Slezska a evropskou dimenzi jeho dějin i v období II. světové války.

(zavřít)

The European dimension of the history of Silesia in the years 1938 - 1945

The study characterizes the milestones in the history of Silesia II. World War and it evaluates them from importance to their European revolt against Nazism. It reminds provocation that immediately went before the beginning of the war, a specific way of the Germanization of Silesia, high victims of Nazi terror, extremely active revolt and intelligence organizations, and heavy fighting in Silesia at the end of the war.

(zavřít)

In: JIRÁSEK, Zdeněk a kol.: Evropská dimenze slezských dějin. Opava, Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě 2009, s. 97-101 (Acta Historica Universitatis Silesianae Opaviensis – Supplementa, Tomus III). ISBN 978-80-7248-515-4.

Evropska dimenze dejin Slezska.pdf   (70 kB)

2008

71 das internierungslager hanke in mahrisch ostrau

Das Internierungslager „Hanke“ in Mährisch Ostrau im Jahre 1945

In: „Es begann am 1. Mai 1945 in Mährisch Ostrau – Zeitzeugenberichte über den Untergang der Deutschen nach mehr als sieben Jahrhunderten“. Dinkelsbühl, Sudetendeutsche Landsmannschaft Oberösterreich, Sudetenpost Linz, Heimatkreis MiesPilsen, Sudetendeutsche Lehrer und Erzieher e.V. sowie in Zusammenarbeit und mit finanzieller Unterstützung der Hausner Stiftung Deutschland und der Stiftung der deutschsprachigen Heimatvertriebenen Österreichs 2008, S. 36 – 66. ISBN 978-3-9810491-8-3 (Übersetzung aus dem Tschechischen, angefertigt von Jiří Franc aus Hohenfurt).

Das Internierungslager Hanke in Mahrisch Ostrau.pdf   (1,2 MB, zdroj)

Česká verze − viz článek Internační tábor „Hanke“ v Moravské Ostravě v roce 1945.

70 k problemum periodizace dejin slezska

K problémům periodizace dějin Slezska v letech 1938-1945

ShrnutíSummary

Studie zdůvodňuje specifický přístup české historiografie k vymezení počátečního periodizačního mezníku pro období nacistické okupace a druhé světové války již do října 1938, kdy po dohodě z Mnichova došlo k rozbití Československa. Všímá si rovněž odlišných přístupů polské a německé historiografie k této problematice.

(zavřít)

The problems of periodization of history of Silesia in 1938−1945

The study gives reasons for the specific approach of the Czech historiography to the determination of early periodical turning – point for the period of Nazism occupation and the Second World War in October 1938 when Czechoslovakia was breaking after the agreement of Munich. It also notices the different approaches of Polish and German historiography on this issue.

(zavřít)

In: K periodizaci dějin Slezska. Opava, Slezská univerzita 2008, s. 189-197. ISBN 978-80-7248-496-6.

K problemum periodizace dejin Slezska.pdf   (100 kB)

69 cs zide obeti gulagu a popravist v sssr

Českoslovenští židé – oběti gulagů a popravišť v Sovětském svazu

ShrnutíSummary

Příspěvek si všímá dosud jen velmi málo známých osudů československých židů, kteří se stali oběťmi totalitního režimu v Sovětském svazu. Byli mezi nimi uprchlíci z českých zemí, kteří v Sovětském svazu hledali záchranu před německým nacismem, a pro nedovolený přechod státní hranice byli odsouzeni na pět let pobytu v sovětských koncentračních táborech – gulazích. Jen některé z nich později zachránila před smrtí možnost vstupu do československého vojska. Podobný osud měli též židé z Podkarpatské Rusi, hledající v Sovětském svazu záchranu před maďarským fašismem. V sovětských gulazích a ve vyhnanství na Sibiři skončila i většina z asi 1 500 židů z Ostravska a Těšínska, deportovaných nacisty do koncentračního tábora v Nisku nad Sanem už v říjnu 1939. Židé tvořili významnou část československé emigrace do SSSR už v před válkou. Mnozí z nich patřili k příslušníkům inteligence a stali se oběťmi genocidních akcí sovětského režimu, zaměřených na likvidaci údajných třídních či politických nepřátel a cizích živlů. Jak doložil nedávný výzkum obětí perzekuce československých občanů v bývalém SSSR, lze četné československé židy najít zvláště mezi popravenými v době tzv. velkého teroru v letech 1937-1938. Pátrání po jménech a životních osudech obětí této perzekuce, kterou s oběťmi holocaustu spojuje řada podobných znaků, bude dále pokračovat.

(zavřít)

Czechoslovak Jews – gulags and execution victims in the Soviet Union

The entry takes notice of yet very little known fate of the Czechoslovak Jews who fell victim to the Soviet totalitarian regime. Among them there were refugees from the Czech Lands seeking rescue in the Soviet Union from the German Nazism. They were arrested for an unlawful crossing the border and sentenced to five years in the Soviet concentration camps – gulags. Only some of them were later given chance to join Czechoslovak army and escape certain death. Jews from Carpathian Ruthenia shared similar fate. They came to the Soviet Union to rescue themselves from the Hungarian Nazism. Most of about 1500 Jews from the Ostravian and Tesin Silesia region, who had been exiled to the concentration camp in Nisko upon San in November 1939, were also sent to Gulags or were deportated to Siberia. Jews had already formed a considerable part of the Czech emigration into the Soviet Union before war. Many of them were members of the Czech intelligentsia and fell victim to genocidal activities of the Soviet regime. Such activities were aimed at liquidating alleged class and political enemies and other subversive elements. The recent research into the problem of Czechoslovak citizens persecution in the former Soviet Union showed that numerous Czechoslovak Jews could be found among the executed during so called “Great terror” in 1937-1938. The search for the names and fortunes of the persecution victims, who share many similarities with the Holocaust victims, will continue.

(zavřít)

In: První pražský seminář. Dopady holocaustu na českou a slovenskou společnost ve druhé polovině 20. století. Uspořádala H. Machačová. Praha, Spolek akademiků – Židů v nakladatelství Varius 2008, s. 97-110. ISBN 80-902850-8-2.

Cs zide obeti gulagu a popravist v SSSR.pdf   (120 kB)

2007

Unknown

Soudobé problémy odškodnění obětí druhé světové války v České republice

ShrnutíStreszczenieSummary

Příspěvek přináší přehled o hlavních zákonných normách upravujících v České republice odškodňování účastníků odboje proti nacismu, politických vězňů a dalších osob poškozených událostmi druhé světové války. Všímá si rovněž odškodnění obětí nucené práce v nacistickém Německu a problému restitucí uměleckých předmětů uloupených obětem holocaustu.

(zavřít)

Contemporary problems of making restitution to the II World War victims in the Czech Republic

The contribution provides a summary of the main legal norms governing in the Czech Republic the indemnity of resistance of participants against Nazism, political prisoners and other persons harmed by the events of the Second World War. It notices also the indemnity of victims of forced labor in Nazism Germany and the problem of restitution of art objects which were stolen to Holocaust victims.

Even though it has passed more than 60 years since the end of II World War, the problem of war victims compensation is still actual. The entry takes notice of three spheres of the problem, in which considerable changes have taken place recently. Law no 357/2005 radically changed the system of making restitutions to members of domestic and foreign resistance and political prisoners when it revoked automatic provisions of some benefits and instead introduced regular pension allowances. At present, disbursement of humanitarian benefits from German federal foundation “Memory, responsibility and the future” is being completed. It is intented for victims of slave or forced labour and other Nazi injustice. Within the scope of this undertaking over 70 thousands of qualified petitioners from the Czech Republic, including numerous group of Polish nationals from Cieszyn Silesia, have been compensated. It is expected that the force of the law no 212/2000 about redressing property injustice caused by Holocaust will be extended. It also applies to the restitution of artworks which are at present in the State possession to their original owners or their descendants. At Silesian University in Opava new subject “Process of political repression victims compensation” has been recently introduced, and as yet couple of final bachelor’s projects were dedicated to this subject matter.

(zavřít)

Współczesna problematyka odszkodowań ofiar drugiej wojny światowej w Republice Czeskiej

Pomimo iż od końca wojny upłynęło już ponad sześćdziesiąt lat, problematyka odszkodowań ofiar wojennych wciąż jest aktualna. Przyczynek zwraca uwagę na trzy jej zakresy, gdzie w Republice Czeskiej doszło w ostatnich latach do poważnych zmian. Ustawa nr 357/2005 Dz.U. istotnie zmieniła sposób odszkodowania na rzecz uczestników krajowego i zagranicznego ruchu oporu oraz więźniów politycznych. Zostały unieważnione automatyczne przywileje, a na ich miejsce wprowadzone stałe dopłaty do emerytur. Obecnie kończy się wypłacanie zasiłków humanitarnych ze środków niemieckiej fundacji federalnej „Pamięć, Odpowiedzialność, Przyszłość”, przyznawanych ofiarom pracy niewolniczej bądź przymusowej oraz ofiarom innych form nazistowskiego bezprawia. W ramach tej akcji w Republice Czeskiej odszkodowanie to otrzymało już ponad 70 tysięcy ubiegających się o nie osób, wśród nich również pokaźna grupa Polaków ze Śląska Cieszyńskiego. Oczekuje się przedłużenia ważności ustawy nr 212/2000 Dz.U. dotyczącej złagodzenia niektórych krzywd majątkowych spowodowanych holocaustem. Dotyczy to m. in. również zwrotu pierwotnym właścicielom lub ich potomkom zagrabionych dzieł sztuki, obecnie będących w posiadaniu państwa. Na Uniwersytecie Śląskim w Opawie został niedawno wprowadzony do programu nauczania nowy przedmiot „Odszkodowanie ofiar represji politycznych”, powstało też już kilka prac licencjackich na ten temat.

(zavřít)

In: Śląsk Opolski i Opawski w Unii Europejskiej. Problemy pierwszych lat czlonkostwa w stosunku do przemian społecznych / Opolské a opavské Slezsko v Evropské unii. Problémy prvních let členství se zřetelem na společenské proměny. Edičně připravil M. Borák. Opava, Slezská univerzita v Opavě (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav veřejné správy a regionální politiky) 2007, s. 39-49. ISBN 978-80-7248-432-4

Soudobe problemy odskodneni obeti 2 sv v.pdf   (130 kB)

67 pamatka katyne po obou stranach slezska

Pamięć Katynia po obu stronach Śląska

ShrnutíStreszczenieSummary

Památka Katyně po obou stranách Slezska

Jen málokdo z občanů Polska ví o tom, že katyňský zločin souvisí i s Českou republikou. Podobně i většina Čechů začleňuje tento zločin jen do historie Polska. Nedávno uzavřený výzkum však jmenovitě doložil přes pět set obětí tohoto zločinu, které se narodily nebo na začátku II. světové války žily na území dnešní České republiky. Byli to především Poláci z Těšínského Slezska, ale i z vnitrozemní Čech a Moravy. Mezi oběťmi lze najít i několik Čechů, příslušníků české menšiny v předválečném Polsku. Památka těchto obětí tedy spojuje oba národy a je třeba si ji připomínat po obou stranách hranice.

(zavřít)

Remembrance of Katyn in both parts of Silesia

Only few citizens of Poland know that the Katyn Crime bears a relation to the Czech Republic. Alike even most of the Czech people include this crime only to the Polish history. The research that has been recently closed namely evidenced that there were more than five hundred victims of this crime. These people were born or at the beginning of the Second World War lived at the area of the Czech Republic. They were mainly Polish from Těšín Silesia, but even from the up-country of Bohemia and Moravia. Among the victims there are even several Czech people – members of Czech minority in prewar Poland. A memory of these victims then links together both nations. It is necessary to remind it on both sides of the border.

(zavřít)

Niewielu mieszkańców Polski wie, ze zbrodnia katyńska dotyczy rownież Republiki Czeskiej. Podobnie wiekszości Czechów kojarzy się ta zbrodnia wyłącznie z historią Polski. Zakończone niedawno badania imiennie wykazały jednak ponad piećset ofiar tej zbrodni, urodzonych bądż na początku II wojny światowej mieszkających na terenie dzisiejszej Republiki Czeskiej. Byli to zwłaszcza Polacy ze Śląska Cieszyńskiego, ale byli też Polacy z głębi Czech i Moraw. Wśród ofiar znalazło się również kilku Czechów, należących do czeskiej mniejszości narodowej w przedwojennej Polsce. Pamięć tych ofiar łączy więc obydwa narody i należy ją pielęgnować po obu stronach granic.

(zavřít)

In: Z pamięcią ku przyszłości. Rydułtowy, Urząd Miasta Rydułtowy 2007, s. 107-126. ISBN 978-83-907476-6-8.

Pamatka Katyne po obou stranach Slezska.pdf   (česká verze, 100 kB)

66 slaskoznawcze deficyty badawcze nauk historycznych

Okres 1938-1945

ShrnutíStreszczenieSummary

Období let 1938-1945

Diskusní příspěvek navrhoval komparaci vývoje v jednotlivých částech Slezska v době války, kdy se celé Slezsko nacházelo v rámci Německé říše. Okupační poměry v jednotlivých částech Slezska se značně lišily, stejně jako podmínky pro odbojové hnutí apod. Dosavadní české a polské monografie však vývoj v celém území Slezska neporovnávaly. Pro další výzkum lze využít i méně známých pramenů uložených v trofejních fondech Ruského státního vojenského archivu v Moskvě. Jiným málo využívaným zdrojem jsou materiály poválečných mimořádných lidových soudů.

(zavřít)

Period 1938-1945

The discussing report proposed comparision of development in particular parts of Silesia in war time, when all Silesia was a part of the German Empire. Occupational situations in particular parts of Silesia were considerably different, as well conditions for revolt movement and so on. However present Czech and Polish monographs did not compare development in all territory of Silesia. For next research even less known resources located in funds of the Russian State Military Archive in Moscow can be used. Another of lowly used resources are materials of after-war exceptional people´s trials.

(zavřít)

Głos w dyskusji proponował prowadzenie badań nad dziejami Śląska, ujmując wszystkie historyczne tereny Śląska jako całość, znajdującą się w czasie wojny w Rzeszy Niemieckiej. Warunki okupacji w poszczególnych częściach Śląska się różniły, jak również możliwości dla ruchu oporu itp. Dotychczasowe monografje czeskie jak również polskie nie uwzględniają Śląska w całości. Nowe badania mogą korzystać również z mało znanych źródeł niemieckich materiałow znajdujących się w Rosyjskim Państwowym Archiwum Wojennym w Moskwie. Podobnie do dziś nie zostały wykorszystane materiały powojennych nadzwyczajnych sądów ludowych.

(zavřít)

In: Śląskoznawcze deficyty badawcze nauk historycznych. Red. Marek Czapliński, Janusz Dębicki, Tomasz Przerwa. Wrocław, Uniwersytet Wrocławski 2007, s. 125. ISBN 83-913944-9-2.

Slaskoznawcze deficyty badawcze nauk historycznych.pdf   (50 kB)

Unknown

Oběti katyňského zločinu z Bystřice

Bystřický případ

ShrnutíSummary

Soupis obyvatel obce Bystřice nad Olší, kteří byli zastřeleni v rámci tzv. katyňského zločinu v roce 1940 sovětskou bezpečností. Druhou část příspěvku tvoří rekonstrukce případu zastřelení dvou obyvatel obce německým gestapem na konci války (přetisk kapitoly z knihy Na příkaz gestapa).

(zavřít)

The victims of Katyn´s crime from Bystřice. Bystřice case

The list of ihabitants of the village Bystřice nad Olší who were shot to death within the context of the so-called Katyn´s crime in 1940 by Russian security. The second part of the contribution forms the reconstruction of the case shot to death of two inhabitants of the village by German Gestapo at the end of the war (it is a chapter reprinted from the Na příkaz Gestapa publication).

(zavřít)

In: GAURA, Karel: : Bystřice nad Olší. Bystrzyca nad Olzą. Od minulosti k přítomnosti jedné z největších obcí na Těšínsku. Bystřice, Anna Konderlová 2007, s. 236-249.

Obeti katynskeho zlocinu z Bystrice.pdf   (50 kB)

Je zde také přetištěna kapitola Bystřický případ z knihy Na příkaz Gestapa.

64 dwie koncepcje oporu na slasku cieszynskim

Dwie koncepcje oporu na Śląsku Cieszyńskim (Zaolziu) w latach 1938 − 1945

ShrnutíStreszczenieSummary

Dvě koncepce odboje na Těšínském Slezsku (Zaolzí) v letech 1938-1945

Koncepce českého i polského národního odboje počítaly s návratem předválečných společensko-politických poměrů a obě vycházely z podřízenosti domácího odboje plánům svých emigračních vlád, které se zásadně lišily v názoru na poválečnou příslušnost území Těšínska (Zaolzí). Český odboj vycházel z předmnichovské situace, předpokládal tedy návrat této části Těšínska k Československu. Nedokázal zde však vybudovat žádnou organizační základnu a omezoval se v podstatě na dílčí kontakty s protektorátem. Naopak polský národní odboj na Těšínsku zformoval silnou a různorodou strukturu odbojových organizací, které vyvíjely aktivní činnost proti okupantům. Polský odboj na Těšínsku však za obnovení Československé republiky nebojoval a předpokládal, že i po vyhnání okupantů zůstane v platnosti pomnichovská hranice, jíž bylo Zaolzí přičleněno k Polsku.

(zavřít)

Two conceptions of resistance in Teschen Silesia (Zaolzie) in 1938-1945

Conception of Czech and Polish national revolt counted with restitution of prewar social-political situation. Both of them came from subordination of home revolt to plans of their emigration governments that had fundamentally different opinion about after-war competency of the Těšínsko (Zaolzí) area. The Czech revolt came from pre-Munich situation, so it assumed returning of this part of Těšínsko to Czechoslovakia. It was not able to build any organised base and it confined oneself to partial contacts with protectorate. On the contrary the Polish national revolt at the Těšín area formed strong and various structure of revolt organizations that developed active operations against occupants. But Polish revolt at the Těšín area did not fight for the restoration of Czechoslovakia. It presumed that after the expulsion of the occupants the after-Munich boarder will remain valid – the Zaolzí area was connected to Poland.

(zavřít)

W koncepcjach czeskiego i polskiego ruchu oporu po wojnie miały powrócić przedwojenne stosunki społeczno-polityczne, wspólne dla obu koncepcji było podporządkowanie krajowego ruchu oporu planom rządów emigracyjnych, które to zasadniczo różniły się w kwestii powojennej przynależności obszaru Zaolzia. Dla czeskiego ruchu oporu punktem wyjścia była sytuacja sprzed Monachium, zakładano więc powrót tej cześci Śląska Cieszyńskiego do Czechosłowacji. Nie udało się jednak stworzyć tu żadnej bazy organizacyjnej i działania ruchu oporu ograniczały się do pojedyńczych kontaktów z Protektoratem. W odróżnieniu od tego Polakom udało się zformować silną i zrożnicowaną strukturę organizacji ruchu oporu, aktywnie działających przeciwko okupantom. Narodowo polski ruch oporu na Śląsku Cieszyńskim nie walczył o odrodzenie Republiki Czechosłowackiej, i zakładał, że pomonachijska granica, która włączała Zaolzie do Polski, będzie ważna również po przepędzeniu okupantów.

(zavřít)

In: Miedzy przymusową przyjaźnią a prawdziwą solidarnością. Czesi – Polacy – Słowacy 1938/39 – 1945 – 1989. Część I. Pod red. P. Blažka, Pawła Jaworskiego, Ł. Kamińskiego. Warszawa, Instytut Pamięci Narodowej 2007, s. 137-143. ISBN 978-83-60464-36-6.

Dwie koncepcje oporu na Slasku Cieszynskim.pdf   (70 kB)

Dve koncepce odboje na Tesinskem Slezsku.pdf   (česká verze s pozn. aparátem, 90 kB)

63 spisy dozoru prokuratury sssr

Spisy dozoru Prokuratury SSSR a československé oběti politických represí

ShrnutíSummary

Studie si všímá jednoho ze specifických pramenů k historii politických represí, vzniklého z dozorčí činnosti Prokuratury SSSR a uloženého ve Státním archivu Ruské federace. Obvykle šlo o případy, kdy odsouzený, jeho rodina či advokát podali stížnost na postup vyšetřovacích a soudních orgánů k prokurátorskému dozoru. I když spisy zahrnují až období od konce 30. let a týkají se jen nepatrného počtu osob z obrovského množství odsouzených, lze v nich najít i případy některých perzekvovaných Čechů a československých občanů.

(zavřít)

Surveillance Acts of the USSR Prosecution and Czechoslovak Political Repression Victims

The study focuses on the specific sources of the political repression history which originated from the supervisory activities of the USSR prosecution and were found in the State Archive of the Russian Federation. It usually concerned the cases where the sentenced, his family or lawyer filed a complaint against the investigator‘s or judicial authorities‘ practices.

(zavřít)

Spoluautor Zdeněk Jirásek; In: Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Sborník studií. Část I. – Vězni a popravení. Opava, Slezské zemské muzeum a Slezská univerzita 2007, s. 237-252). ISBN 978-80-86224-64-0 (Slezské zemské muzeum), ISBN 987-80-7248-428-7 (Slezská univerzita).

Spisy dozoru Prokuratury SSSR.pdf   (130 kB)

63 spisy dozoru prokuratury sssr

Popravy jako součást politických represí v SSSR a dosud zjištěné oběti z řad Čechů a československých občanů

ShrnutíSummary

Studie vychází z obsáhlého průzkumu databází a pamětních knih obětí politických represí v SSSR, doplněného o studium vyšetřovacích spisů osob popravených v kompetenci Správy NKVD Moskevské oblasti a o další materiály. Podařilo se zjistit jména asi stovky Čechoslováků popravených v Moskvě, konkretizovat příčiny jejich postihu i určit místa, kam byli pochováni. K dalším velkým střediskům, kde byli popravováni Češi a českoslovenští občané, patřil např. Irkutsk, Vladivostok, Chabarovsk, Barnaul, ale též třeba Petrohrad s pohřebištěm Levaševo, Minsk s pohřebištěm Kuropaty, Kyjev s pohřebištěm Bykovňa, Žitomir a mnoho dalších. Zmíněno je též zastřelení asi 500 Poláků původem z českých zemí v rámci tzv. Katyňského zločinu, které bylo popsáno samostatně. Studii doprovází i jmenný soupis dosud zjištěných obětí.

(zavřít)

The Executions as a Part of Political Represion in the USSR and Hitherto Ascertained Victims Among Czechs and Czechoslovak Citizens

The study follows the extensive research of database and memorial volumes of political repression victims in the USSR. It is complemented with the study of interrogatory documents about the executed in the jurisdiction of NKVD Administration in the Moscow area and other materials. It was possible to ascertain the names of around hundred of Czechoslovaks executed in Moscow, specify the causes of their persecution and establish places where they were burried. Other major centers where Czechs and Czechoslovak nationals were executed were e.g. Irkutsk, Vladivostok, Chabarovsk, Barnaul, or St. Petersburg with the burial ground Levashevo, Minsk with the burrial ground Kuropaty, Kiev with the burial ground Bykovnia, Zhytomyr and many others. There is also a mention of 500 Poles coming from the Czech lands being part of „Katyn crime“ which was described separately. The study is accompanied by the index including the victims’ names.

(zavřít)

In: Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Sborník studií. Část I. – Vězni a popravení. Opava, Slezské zemské muzeum a Slezská univerzita 2007, s. 117-236. ISBN 978-80-86224-64-0 (Slezské zemské muzeum), ISBN 987-80-7248-428-7 (Slezská univerzita).

Popravy jako soucast politickych represi v SSSR.pdf   (720 kB)

63 spisy dozoru prokuratury sssr

O výzkumu československých obětí politických represí v Sovětském svazu

ShrnutíSummary

V souladu se záměrem projektu Grantové agentury České republiky „Formy a rozsah perzekuce Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí v Sovětském svazu (1918-1956)“ se uskutečnilo session[:]tudium v centrálních státních a vojenských archivech Ruské federace, v archivech ruských muzeí a nevládních organizací, a v některých archivech na Ukrajině a v Polsku. Získané poznatky byly srovnány s výsledky studia českých archivů. Výzkum potvrdil vstupní hypotézu o rozsahu politické perzekuce československých občanů a dalších obyvatel českých zemí včetně příslušníků české menšiny v SSSR v letech 1918-1956, a podstatně rozšířil dosavadní znalosti o formách, vývoji a mechanismech perzekucí. Předmětem analýzy se staly hlavní skupiny perzekvovaných – osoby vězněné v gulazích a věznicích, nezákonně popravené, osoby internované a váleční zajatci původem z českých zemí.

(zavřít)

Research on the Political Repression of Czechoslovak Citizens in the Soviet Union (1918−1945)

In line with the project of the Grant Agency Czech Republic „The Czechs, Czechoslovak Nationals, Inhabitants of the Czech Lands in the USSR 1918-1956: Their persecution, Its Forms and Extent“ the research was carried out in central national and military archives of The Russian Federation, in archives of Russian museums and non-governmental organizations and in some archives in Ukraine and Poland. The findings were compared with results of the research carried out in Czech archives. The research bore out preliminary hypothesis about the extent of political persecution of the Czechoslovak nationals as well as other inhabitants of the Czech Lands, including members of Czech minorities in the USSR during the period of 1918-1956. It considerably extended existing knowledge regarding forms, developements and mechanisms of the persecution. The object was to analyse the main persecuted groups – people kept in gulags and prisons, deportated, unlawfully executed, interned and POW of Czechoslovak origin.

(zavřít)

In: Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Sborník studií. Část I. – Vězni a popravení; Část II. – Váleční zajatci a internovaní. Opava, Slezské zemské muzeum a Slezská univerzita 2007, s. 7-14. ISBN 978-80-86224-64-0 (Slezské zemské muzeum), ISBN 987-80-7248-428-7 (Slezská univerzita).

O vyzkumu cs obeti politickych represi.pdf   (80 kB)

60 vyzkum a evidence obeti perzekuce v sssr

Výzkum a evidence obětí perzekuce z řad Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí v Sovětském svazu v letech 1918 – 1956

ShrnutíSummary

Příspěvek shrnul dosavadní průběh řešení projektu, jehož cílem bylo zjistit formy a rozsah perzekuce československých občanů a dalších obyvatel českých zemí včetně příslušníků českých menšin v Sovětském svazu. Charakterizoval hlavní etapy výzkumu a zdůraznil, že jeho těžištěm bylo systematické studium materiálů sovětských institucí v centrálních i regionálních archivech Ruska a jejich komparace s materiály v českých archivech. K významným výstupům projektu patří i vytvoření elektronické databáze obětí perzekuce, jež zahrnuje už dva tisíce záznamů.

(zavřít)

Research and keeping record of Czechs, Czechoslovak citizens and inhabitants of Czech lands who became victims of persecution in the Soviet Union in 1918−1956

The study summed up the process of developing the project whose objective is to identify forms and the scale of persecution performed on Czechoslovak citizens and other inhabitants of the Czech lands together with the members of Czech minorities in the Soviet Union. The study defined main stages of the research and pointed out that its focus was on systematic study of materials from Soviet institutions in central and regional archives of Russia and their comparison with materials from Czech archives. Among the most significant outputs of the project was creation of an electronic database of the persecution victims which already includes two thousand entries.

(zavřít)

In: Výzkum perzekuce československých občanů v Sovětském svazu (1918-1956). Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, pořádané Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Národním archivem České republiky a Slezským zemským muzeem 30. listopadu 2006 v Praze. Opava, Slezské zemské muzeum 2007, s. 10-40. ISBN 978-80-86224-63-3.

Vyzkum a evidence obeti perzekuce v SSSR.pdf   (240 kB)

59 okupacni podminky v zupe povarti

Okupační podmínky v župě Povartí

ShrnutíSummary

Stručná charakteristika vzniku a struktury Říšské župy Poznaň, nazývané od roku 1940 též Povartí či Vartská župa (Warthegau, Wartheland), a srovnání životních podmínek místních obyvatel s poměry v Protektorátu Čechy a Morava a ve zbytku okupovaného Polska, v Generální gubernii.

(zavřít)

Occupation conditions in the Warthegau district

A short characteristics of the creation and structure of Reich district Poznan, from 1940 also called Povartí or Vartsk district (Warthegau, Wartheland) and comparison of the living conditions of local ihabitants with the conditions in the Protectorate of Bohemia and Moravia and in the rest of occupied Poland, in the General Governament.

(zavřít)

In: HOHENSTEIN, Alexander: Warthegau: Deník z let 1941 – 1942. Praha, Revolver Revue 2007, s. 18-21. Edice Revolver Revue sv. 23. ISBN 80-87037-05-7.

Okupacni podminky v zupe Povarti.pdf   (50 kB)

2006

57 promeny obrazu toho druheho v cesko polskych vztazich

Przemiany obrazu sąsiada w czesko-polskich relacjach regionów pogranicza (założenia i możliwości badawcze)

In: Śląsk Opolski i Opawski w Unii Europejskiej. Postsocjalistyczny bagaż i unijne realia / Opolské a opavské Slezsko v Evropské unii, Postoscialistická zátěž a unijní reálie. Red. Bartłomiej Kozera, Michał Lis. Opole, Uniwersytet Opolski - Wydawnictwo Instytut Śląski 2006, s. 107-117. ISBN 83-7395-205-5, 83-7511-006-X.

Česká verze − viz níže.

57 promeny obrazu toho druheho v cesko polskych vztazich

Proměny obrazu „toho druhého“ v česko-polských vztazích v pohraničních regionech (předpoklady a možnosti výzkumu)

ShrnutíSummary

Studie si všímá specifik vzájemného vnímání obrazu Čechů a Poláků v příhraniční oblasti Těšínského Slezska. Dokládá aktuální problémy komplikující vztahy mezi polskou menšinou a českou většinovou společností a dává podněty ke společnému výzkumu této problematiky.

Vzájemné vnímání obrazu Čechů a Poláků a úloha stereotypů spojených s vytvářením tohoto obrazu byly již předmětem mnoha výzkumů v Polsku i v České republice. Tento obraz se však stále vyvíjí a mění, některé stereotypy mizí a nové se rodí, proto by společný výzkum této problematiky měl být soustavně obnovován. Mohl by například zachytit specifika vzájemného vnímání obou národů v příhraničních oblastech, včetně osvětlení úlohy zde žijících národnostních menšin při vytváření obrazu vzájemných vztahů. Sonda do aktuálních problémů komplikujících vztahy mezi polskou menšinou a českou většinovou společností dokládá, že neřešené či nově vznikající problémy vzájemných vztahů mohou ovlivňovat přežívání negativních stereotypů ve vzájemném obrazu obou národů. Článek přináší podnět k přípravě dalšího společného česko-polského, případně česko-slovensko-polského výzkumu této problematiky.

(zavřít)

The transformation of the image of ”the other“ in the Czech − Polish relations in regions border (assumptions and possibilities of research)

The study notices the specifics of the image perception of Czechs and Poles in the border area of Těšín (Teschen) Silesia. This illustrates the current problems complicating relations between the Polish minority and the Czech majority society and it gives stimuli to common research of this issue.

(zavřít)

In: Śląsk Opolski i Opawski w Unii Europejskiej. Postsocjalistyczny bagaż i unijne realia / Opolské a opavské Slezsko v Evropské unii, Postoscialistická zátěž a unijní reálie. Red. Bartłomiej Kozera, Michał Lis. Opole, Uniwersytet Opolski - Wydawnictwo Instytut Śląski 2006, s. 98-106. ISBN 83-7395-205-5, 83-7511-006-X.

Promeny obrazu toho druheho v cesko polskych vztazich.pdf   (110 kB)

56 nektere moznosti muzejni identifikace predmetu

Některé možnosti muzejní identifikace předmětů patřících obětem holocaustu

ShrnutíSummary

Studie uvádí příklad úspěšné restituce několika obrazů ze sbírek Slezského muzea v Opavě, které patřily obětem holocaustu a byly identifikovány podle válečné korespondence nacistických úřadů. Podařilo se rovněž najít potomky původních vlastníků a mohlo dojít k restituci obrazů. Studie shrnuje možnosti identifikace uměleckých předmětů ve sbírkách muzeí a galerií České republiky.

(zavřít)

Some possibilities of the museum identification of objects belonging to the victims of holocaust

The study gives an example of successful restitution of several paintings from the collections of the Silesian Museum in Opava who belonged to the victims of the Holocaust and were identified according to correspondence of Nazism correspondence. It also managed to find the posterity of the original owners and it could take place to the restitution of paintings. The study summarizes the identification of art objects in the collections of museums and galleries of the Czech Republic.

(zavřít)

In: Ztracené dědictví. Příspěvky z „kulatých stolů“ na téma dokumentace, identifikace a restituce kulturních statků obětí II. světové války. Praha, Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky v nakladatelství Tilia 2006, s. 76-82. ISBN 82-7285-067-9, 80-86904-13-X.

Nektere moznosti muzejni identifikace predmetu.pdf   (80 kB)

55 protektoratni novinari pred retribucnimi soudy

Protektorátní novináři před retribučními soudy v letech 1945-1948 (na příkladu Mimořádného lidového soudu v Ostravě)

ShrnutíSummary

Studie dokládá konkrétní příklady novinářů z regionu Ostravska, kteří za druhé světové války kolaborovali s nacistickým okupačním režimem nebo byli aktivisty českého fašismu, a po válce za tuto činnost stanuli před mimořádnými lidovými soudy.

(zavřít)

Protectorate journalists in front of the retributive courts in 1945−1948 (for instance the Extraordinary People's Court in Ostrava)

The study illustrates concrete examples of journalists from the region of Ostrava who quisled with the Nazism occupation regime during the Second World War or were activists of Czech fascism and after the war stood in front of Extraordinary People's Courts.

(zavřít)

In: Fragmenty našich národních dějin. Sborník prací k šedesátinám Jana Gebharta. Uspořádali Jan Hájek, Jiří Kocian a Milan Zítko. Praha, Historický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústaven pro soudobé dějiny AV ČR 2006, s. 507-527. ISBN 80-7286-102-6.

Protektoratni novinari pred retribucnimi soudy.pdf   (170 kB, část textu poškozena)

2005

54 problemy mensinovych medii

Problémy menšinových médií na příkladu polské národnostní menšiny v ČR

ShrnutíStreszczenieSummary

První část příspěvku podává přehled o současné struktuře médií polské menšiny v České republice a o některých dalších českých a polských médiích, v nichž se menšina prezentuje. Sleduje menšinové noviny a časopisy, regionální rozhlasové a televizní vysílání, první internetové časopisy, přesah menšinové problematiky z médií v Polsku a její rozsah v regionálních českých médiích. Ve druhé části si všímá základních problémů, s nimiž se média polské menšiny v České republice potýkají. Zmiňuje se o paradoxním kontrastu mezi menšinovými zájmy a obecnými zájmy česko-polských vztahů, který má kořeny ve specifice historického vývoje Těšínského Slezska v minulém století. Zamýšlí se nad otázkou financování menšinového tisku a strukturou dotací. Všímá si rovněž vztahu regionálního a celostátního tisku a jisté omezenosti zdrojů tvůrčích sil v regionu. Sleduje, zda a jak se do menšinových médií promítají zájmy domácích politických stran a hnutí. Upozorňuje rovněž na nedávný příklad, kdy se údajné obrany zájmů polské menšiny v České republice chopilo internetové médium zahraniční extremistické skupiny.

(zavřít)

Problems of Minority Media on the Example of the Polish National Minority in the Czech Republic

The study gives the press characteristics of the Polish minority in the Czech Republic and ponders about the most important issues that affect the situation of the Polish press, especially over the issue of financing and structure of state subsidies.

The first part of the contribution gives a view of the contemporary structure of the media of the Polish minority in the Czech Republic and some other Czech and Polish media in which the minority is presented. It focuses on the minority newspapers and magazines, regional radio and television broadcasting, first Internet magazines, overlap of minority problems from the Polish media and its extent in the regional Czech media.

The second part focuses on the fundamental problems with which the Polish media in the Czech Republic are confronted. It mentions a paradoxical contrast between minority interests and general interests of the Czech-Polish relations that has its root in the particularity of historical development of the “Těšínské Slezsko” region in the last century. It considers the matter of financing of the minority press and structure of a subsidy. The contribution also notices the relation between the regional and national press and a certain limitation of the creative force resources in the region. It monitors whether and how the interests of domestic political parties and movements appear in the minority media. It also gives note of the recent example when an alleged protection of the Polish minority interests was seized by the Internet medium of the foreign extremist group.

(zavřít)

Problematyka mediów mniejszości na przykładzie polskiej mniejszości narodowej w Republice Czeskiej

W pierwszej części przyczynku podano charakterystykę i obecną strukturę mediów polskiej mniejszości narodowej w Republice Czeskiej oraz niektórych innych czeskich i polskich mediów, w których mniejszość jest prezentowana. Wzmiankuje gazety i czasopisma mniejszości, regionalne audycje telewizyjne i radiowe, pierwsze czasopisma internetowe, odbicie problematyki mniejszości w mediach w Polsce i skalę zainteresowania problematyką w regionalnych mediach czeskich. W drugiej części porusza najważniejsze problemy, na które natrafiają polskie media w Republice Czeskiej. Zauważa paradoksalny kontrast pomiędzy interesami mniejszości a ogólnymi interesami stosunków czesko-polskich, co ma sweje korzenie w specyfice historycznego rozwoju Śląska Cieszyńskiego w minionym wieku. Zastanawia się nad kwestią finansowania prasy mniejszościowej i nad strukturą dotacji. Zwraca też uwagę na relacje pomiędzy prasą regionalną a ogólnonarodową oraz na swoiste ograniczenia dotyczące źródeł sił twórczych w regionie. Śledzy, czy i jak przedostają się do mediów mniejszościowych interesy politycznej krajowych partii i ruchów. Zwraca również uwagę na niedawny przykład, kiedy to rzekomej obrony interesów polskiej grupy narodowej w Republice Czeskiej podjęła sie gazeta internetowa zagranicznej grupy ekstremistycznej.

(zavřít)

In: Śląsk Opolski i Opawski w kierunku standardów europejskich. Regiony i procesy integracyjne po wejściu do Unii Europejskiej / Opavské a opolské Slezsko ve směru evropských standardů. Regiony a integrační procesy po vstupu do Evropské unie. Opava, Ústav veřejné správy a regionální politiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity 2005, s. 127-133. ISBN 80-7248-329-3.

Problemy mensinovych medii.pdf   (100 kB)

53 problematika mensin ve studijnim programu slu

Problematika menšin ve studijním programu Slezské univerzity v Opavě

ShrnutíSummary

V novém studijním programu Slezské univerzity v Opavě jsou také přednášky o historii a specifice národnostních menšin a jiných minoritních skupin, o právní ochraně menšin a porušování menšinových práv, o odškodňování obětí totalitních režimů v České republice.

(zavřít)

Problems of minorities in the study program of the Silesian University in Opava

In the new study program of the Silesian University in Opava are also lectures about history and specifications of national minorities and other minority groups, about the legal protection of minorities and the law-breaking of minority rights, about indemnity of victims of totalitarian regimes in the Czech Republic.

(zavřít)

In: Metody výchovy a vzdělávání ve vztahu k národnostním menšinám. Sestavil a redigoval Jaroslav Balbín. Praha, Komise Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin 2005, s. 27-30. ISBN 80-902972-8-9.

Problematika mensin ve studijnim programu SlU.pdf   (60 kB)

52 formy i rozmiar represji wobec czechow i mieszkancow

Formy i rozmiar represji wobec Czechów i mieszkańców ziem czeskich w Związku Radzieckim do 1956 r. Stan Badań

Shrnutí

Formy a rozsah perzekuce Čechů a obyvatel českých zemí v Sovětském svazu do r. 1956. Stav výzkumu

Životní osudy československých občanů, obyvatel českých zemí a příslušníků českých menšin v zahraničí, kteří byli v době existence Sovětského svazu vystaveni různým formám perzekuce, se staly předmětem historického výzkumu teprve před několika lety. Výzkum se sice týkal především obětí perzekuce, jež pocházely z území dnešní České republiky, avšak vzhledem k historickým souvislostem a vykazování národnosti a státní příslušnosti v sovětských statistikách musel sledovat celou československou problematiku. Po zhodnocení nepříliš početné domácí a exilové literatury a prvním průzkumu českých a ruských ústředních archivů lze předpokládat, že původní představy pamětníků a publicistů o více než stotisícových československých obětech této perzekuce byly značně přehnané. Nejvíce postiženou skupinou byli Češi a českoslovenští občané žijící v SSSR v letech 1918–1945. Patřili k nim např. čeští legionáři a zajatci z první světové války, příslušníci českých menšin z území SSSR (zvl. z Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu), ale i z území získaných SSSR během druhé světové války v polské Volyni a Haliči nebo v rumunské Bukovině a Besarábii, československá ekonomická i politická emigrace do SSSR před rokem 1939, další vlna emigrace do SSSR po roce 1939, včetně uprchlíků před nacisty a maďarskými fašisty, vojáci československého legionu, českoslovenští židé z transportu do Niska nad Sanem, tzv. katyňské oběti původem z českých zemí aj. Mnohé z těchto osob prošly vězením, gulagy a deportacemi, nebo byly jako nepřátelé režimu zastřeleny. Další skupinu perzekvovaných tvořily osoby odvlečené z území Československa do SSSR na konci války a po ní, včetně tzv. bílé emigrace. Pracovní odhady hovoří o celkem asi 37 tisících perzekvovaných československých občanech, z nichž asi 16 tisíc perzekuci nepřežilo. Značnou část těchto obětí tvořili příslušníci české menšiny na Ukrajině, českoslovenští židé a Rusíni z Podkarpatské Rusi. Z území dnešní České republiky pocházely více než čtyři tisíce osob z uvedeného počtu, z toho nejméně polovina z nich zahynula. Do uvedené statistiky nejsou započteni obyvatelé Podkarpatské Rusi perzekvovaní na konci války, kdy tato oblast již připadla SSSR, ani 70 tisíc válečných zajatců pocházejících z českých zemí, kteří k přímým obětem perzekuce nepatřili. Uvedené odhady musí teprve verifikovat historický výzkum, který v současné době ještě probíhá.

(zavřít)

In: Represje sowieckie wobec narodów Europy 1944-1956. Pod red. Dariusza Roguta i Arkadiusza Adamczyka. Zelów, Atena 2005, s. 323-341. ISBN 83-922460-5-5.
51 sucha v dobe valky a okupace

Události v roce 1938 / Wydarzenia z 1938 roku

Suchá v době okupace a války v letech 1939-1945 / Sucha w czasie okupacji i wojny w latach 1939-1945

ShrnutíSummary

Kapitola zpracovává dějiny obcí Horní, Prostřední a Dolní Suchá v bývalém okrese Karviná v době pomnichovského odtržení od ČSR v letech 1938-1939 a v době druhé světové války. Sleduje především politický vývoj v obci v závislosti na vývoji regionu Těšínského Slezska, národnostní politiku okupantů, dějiny odboje proti nacistům a jeho oběti.

(zavřít)

Events in 1938. Suchá in time of war and occupation

This chapter processes history of villages Horní, Prostřední a Dolní Suchá in the former Karviná region in the time of After-Munich separation from Czechoslovakia in 1938 – 1939 and in the time of the Second World War. It mainly follows political development in the village in relation on development of the Těšin Silesia region, national politic of intruders, history of revolt against the Nazi and its victims.

(zavřít)

In: Horní Suchá 1305-2005. Havířov, Milan Pěgřim 2005, s. 22-31. ISBN 80-903567-0-2.

Jde o přetisk článku Suchá v době okupace a války v letech 1938-1945.

50 cs retribucni soudnictvi a nemecka problematika ve spisech mls

Die tschechoslowakische Retributionsgerichtsbarkeit und die deutsche Problematik 1945-1948

Die außerordentlichen Volksgerichte in Moravská Ostrava, Opava und Nový Jičín

Spoluautor Dušan Janák; In: Sozialgeschichtliche Kommunismusforschung. Tschechoslowakei, Polen, Ungarn und DDR 1948-1968. Vorträge der Tagung des Collegium Carolinum in Bad Wiessee vom 22. bis 24. November 2002. Herausgegeben von Christiane Brenner und Peter Heumos. München, R. Oldenbourg Verlag 2005, s. 365-422.

Cs retribucni soudnictvi a nemecka problematika ve spisech MLS.pdf   (česká verze, 250 kB)

49 kolaborace knezi z tesinska

Kolaborace kněží z Těšínska s okupanty v letech 1938-1945 v materiálech poválečných soudů

ShrnutíSummary

Studie pojednává o některých případech kolaborace katolických a evangelických kněží z Těšínského Slezska s nacistickým režimem, jak jsou doloženy v materiálech poválečných retribučních soudů.

Poválečné soudy projednávaly pouze dva případy kolaborace kněží s nacisty v době německé okupace Těšínského Slezska. Katolický kněz Franz Topiarz z Dolní Lutyně byl důvěrníkem služebny gestapa v Těšíně a byl rovněž podezřelý z udavačství. Během vyšetřování však uprchl do Polska a odtud do Německa. Jeho případ se dostal znovu před soud až po třiceti letech, ale ani tentokrát se jeho vina neprokázala. Evangelický farář Paul Zahradnik byl funkcionářem nacistické strany a horlivě propagoval a podporoval nacismus i při výkonu své církevní funkce pověřence pro evangelickou církev ve východní části Horního Slezska. Po válce byl sice odsouzen k trestu mnohaletého vězení, ale už po třech letech byl propuštěn a vysídlen do Německa za svou rodinou. Mnohem častější než případy spolupráce duchovních s nacisty byla jejich perzekuce způsobená nacistickým režimem: věznicemi a koncentračními tábory prošlo asi 30 katolických a evangelických kněží z Těšínska a mnozí z nich byli umučeni.

(zavřít)

Collaboration of the Těšín (Teschen)-Area Priesthood with the Occupants Between 1938 and 1945 in the Post-War Tribunal Materials

The study deals with some cases of collaboration of Catholic and Evangelical priests from Těšín (Teschen) Silesia with the Nazism regime as it´ s documented in the post-war materials of retributive courts.

(zavřít)

In: Andros probabilis. Sborník prací přátel a spolupracovníků Prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. k jeho 70. narozeninám. K vydání připravili Jiří Malíř a Pavel Marek. Brno - Olomouc, Matice Moravská - Univerzita Palackého 2005, s. 227-239. ISBN 80-86488-16-0, ISBN 80-244-0943-7.

Kolaborace knezi z Tesinska.pdf   (120 kB)

2004

48 starcie zbrojne polskiego i czechoslowackiego wojska pod czaca

Starcie zbrojne polskiego i czechosłowackiego wojska pod Czacą 25 listopada 1938 roku

ShrnutíSummary

Ozbrojené střetnutí polského a československého vojska u Čadce 25. listopadu 1938

Studie na základě archivních materiálů líčí ozbrojený konflikt mezi polskou a československou armádou, k němuž došlo při vyměřování nové státní hranice na severu Slovenska po vídeňské arbitráži v listopadu 1938. Podrobně sleduje průběh bojů a zaznamenává i jejich oběti, stejně jako reflexi této události v dobových hlášeních, vzpomínkách účastníků a literatuře.

(zavřít)

The Czechoslovak-Polish „LittleWar“ at Czadca on the 25th of November 1938

The study on the basis of archival materials describes armed conflict between the Polish and Czechoslovak Army, which took place in surveying of the new state border in the north of Slovakia, after the Vienna Arbitration in November 1938. It closely monitors running of the fighting and it records even their victims, as well as the reflection of this event in contemporary reports, the memories of participants and literature.

Not long after her annexation of most of the Cieszyn region in October 1938, Poland raised claims to a further six localities near her state frontier with Slovakia. The Czechoslovak government yielded to the pressure and in mid-November 1938 a joint boundary commission began work on the definition of a new frontier line. Near Czadca in North-East Slovakia, the valley around the railway line linking Cieszyn with Nowy Targ was supposed to be annexed to Poland. The local population demonstrated against the annexation, and in Czadca and Podzamok in the Orava region there were anti-Polish incidents. In retaliation, and as a show of strength, units of the Polish army entered Czechoslovakia without warning or declaration of war on the 25th of November 1938 and began to occupy the Czadca area, even though according to the agreement the Czechoslovac authorities were not due to leave until the 1st of December. In the battle that followed, the Czechoslovac army retreated to defensive positions and succesfully defended the strategic approaches to Czadca. The only section to resist the numerically over whelmingly superior Polish infantry, cavalry, light and anti-aircraft artillery, was the 1st Brigade of the 41st Regiment, with one battery of light artillery, an attached communications troop and an advanced unit of State Defence Guard composed of members of the gendarmerie and the customs and excise guard. The battles lasted until the evening and involved the airforce; tanks and armoured vehicles transported to the area were not, in fact, deployed. According to incomplete data, there were losses of 2 dead and at least 10 wounded on the Polish side, and 2 dead and 4 wounded on the Czechoslovak side. It finally proved possible to settle the conlict by diplomatic means, and the next day the frontiers defined by the boundary commission were occupied by Polish troops. In exchange for the districts of Hladovka and Sucha Hora in the Orava region, most of disputed areas of the Cierne and Skalite districts by Czadca remained in Czechoslovakia, and the results of the new delimitation were confirmed by the signing of a protocol on the 30th of November 1938 in Zakopane.

(zavřít)

In: Od Zaolzia po Jaworynę. Rewindykacje graniczne jesienią 1938 roku. Pod red. Roberta Kowalskiego. Prace Komisji Historii Wojskowości, tom III. Nowy Targ, Polskie Towarzystwo Historyczne 2004, s. 69-100. ISBN 83-920393-6-X.

Bojove stretnuti polskeho a cs vojska u Cadce.pdf   (česká verze, 210 kB)

47 tabory pro polaky ve slezsku

Tábory pro Poláky ve Slezsku (1939, 1942−1945)

ShrnutíSummary

Studie si všímá prvních nacistických zajateckých a internačních táborů pro Poláky na území dnešních českých zemí a podrobně charakterizuje zvláště specifické koncentrační tábory „Polenlager“, zřizované organizací SS na Horním Slezsku. Byli v nich vězněni Poláci, kteří byli zbaveni majetku a vysídleni ze svých domovů, které museli uvolnit pro německé přistěhovalce. Čtyři z těchto táborů se nacházely i na území českých zemí.

První německé tábory pro Poláky, které se objevily v pohraničí českých zemí hned v září 1939, byly určeny pro vojáky polské armády – válečné zajatce. Ve Skrochovicích (Skrochowitz) na Opavsku, na území Sudetské župy, však tehdy vznikl tábor, určený výhradně civilním rukojmím. Byli v něm Poláci a židé původem z Polska, především zástupci polské inteligence, označení za potenciální nepřátele němectví a nacistického režimu ve Slezsku. Byl to jeden z prvních nacistických koncentračních táborů v českých zemích a prošlo jím asi 700 osob, 13 vězňů zde bylo zastřeleno či umučeno. Velitelem tábora byl Hermann Jöckel, pozdější velitel Malé pevnosti v Terezíně, po válce popravený jako válečný zločinec. Tábor byl koncem roku 1939 zrušen a většina vězňů byla převezena do koncentračních táborů Sachsenhausen, Dachau a Buchenwald.

Pozdější speciální koncentrační tábory pro Poláky, tzv. Polenlager, byly zřizovány od jara 1942 a existovaly až do konce války. Spravovala je ústředna Volksdeutche Mittelstelle (VoMi), která patřila k hlavním úřadům organizace SS. Vznikaly výhradně na území Horního Slezska, jež mělo být zcela germanizováno. Důvody jejich vzniku souvisely s přesídleneckou akcí, během níž přicházely do Slezska tisíce Volksdeutschů z Volyně, Bukoviny a Besarábie. V narychlo zřízených přesídleneckých táborech pak čekali, až se pro ně najdou a „uvolní“ vhodné polské majetky. Tisíce polských rodin musely odejít ze svých zemědělských usedlostí, dílen či řemeslnických provozoven. Pro vysídlené Poláky měly nyní sloužit některé z původních 255 táborů VoMi, samozřejmě ve zcela jiných ubytovacích podmínkách a při zostřeném táborovém režimu. Historikové dosud určili celkem 22 těchto Polenlágrů, 4 z nich se nacházely na dnešním českém území. V táborech byly vězněny celé rodiny včetně malých dětí, jež musely již od věku 12 let pracovat spolu s rodiči. Polákům byl konfiskován veškerý majetek, neznali příčinu svého provinění a nevěděli, jak dlouho budou vězněni. Ztráta svobody, každodenní těžká nucená práce, hlad, kruté zacházení ze strany dozorců, špatné hygienické podmínky a nedostatek zdravotní péče působily vězňům újmu na zdraví a mnohdy i předčasnou smrt. Polenlágry prošlo několik desítek tisíc vězňů, každý tábor má svou listinu obětí. Prostřednictvím německé spolkové nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“ bylo nedávno odškodněno téměř sedmdesát občanů České republiky – bývalých vězňů Polenlágrů, kteří se odškodnění dožili.

(zavřít)

Camps for the Poles in Silesia (1939, 1942−1945)

The study notices the first Nazism prison and internment camp for Poles in the territory of today's Czech lands and describes in detail especially specific concentration camps „Polenlager“ run by the organization SS in the Upper Silesia. The Poles were imprisoned in them who were deprived of property and displaced from their homes, which they had to vacate for German immigrants. Four of these camps were located in the territory of the Czech lands.

(zavřít)

In: Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Sborník ze semináře konaného ve státním ústředním archivu v Praze dne 2. dubna 2004. Praha, Státní ústřední archiv 2004, s. 124-137. ISBN 80-86712-15-X.

Tabory pro Polaky ve Slezsku.pdf   (140 kB)

2003

46 ceske slezsko 1938 1945

České Slezsko 1938-1945

In: GAWRECKI, Dan a kol.: Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava, Slezská univerzita 2003. II. díl, s. 369-404.

Ceske Slezsko 1938-1945.pdf   (240 kB)

45 vlastenectvi polaku v ceskych zemich

Vlastenectví Poláků v českých zemích za první a za druhé světové války

ShrnutíSummary

Poláci, žijící v českých zemích už po staletí především na území Těšínského Slezska, se stali národnostní menšinou Československa až arbitrážním rozhodnutím velmocí o rozdělení Těšínska v roce 1920. Pokládali to za křivdu a historickou nespravedlnost, neboť za první světové války aktivně podporovali polské vojenské legie, do nichž vkládali naději na samostatné Polsko. Jejich představy se tak diametrálně rozcházely s názory těšínských Čechů a Němců na poválečnou státní příslušnost tohoto území. Naprostá většina těšínských Poláků pokládala za svou vlast jedině Polsko a proto v roce 1938 uvítala úsilí polské vlády směřující k přičlenění sporného území Těšínska k Polsku. Toto úsilí podpořilo i několik set československých občanů polské národnosti, kteří se stali příslušníky bojových a diverzních oddílů. Svou činnost chápali jako službu polské vlasti, i když z hlediska československých úřadů šlo o vlastizradu. Za druhé světové války docházelo v exilových kruzích obou zemí k dalším sporům o státní příslušnost Těšínska. Poláci očekávali, že jejich mimořádně vysoké oběti odboje proti německým okupantům, na Těšínsku asi šestkrát vyšší než oběti české, dostatečně opravňují nárok na poválečné začlenění Těšínska do polského státu. V českých zemích však byla opět obnovena předmnichovská státní hranice, což málem vedlo k ozbrojenému konfliktu s Polskem. Ten byl zažehnán až na příkaz z Moskvy, do jejíž zájmové sféry se obě země na dlouhá desetiletí svého poválečného vývoje dostaly. Pocit historické nespravedlnosti, jíž se dostalo Polákům na Těšínsku za jejich vlastenectví projevované vůči Polsku, přetrvává do značné míry dodnes. V paměti většinového národa se křivdy a nespravedlnosti, jež takto pojaté vlastenectví způsobilo české straně sporu o Těšínsko, udržují mnohem méně výrazně.

(zavřít)

Polish Patriotism in the Czech Lands during WW I and WW II

The Polish from Silesia Těšínsko fought for the restoration of Polish statehood in volunteer units of the Austrian army during the First World War. Also, their revolt against the German occupiers during the Second World War was extremely active. However, their patriotism did not changed historical-political conditions in the region and despite the high victims their efforts failed to connect Těšín area into the Polish state.

(zavřít)

In: GEBHART, Jan - ŠEDIVÝ, Ivan (eds.): Česká společnost za velkých válek 20. století (pokus o komparaci). Praha, Karolinum 2003, s. 93-102.

Vlastenectvi Polaku v ceskych zemich.pdf   (100 kB)

44 cs obcane z uzemi dnesni cr perzekvovani v sssr

Českoslovenští občané z území dnešní České republiky perzekvovaní v SSSR

ShrnutíSummary

Studie je prvním pokusem české historiografie o zmapování osudu československých občanů a příslušníků českých menšin, perzekvovaných v bývalém Sovětském svazu v letech 1918–1956. Uvádí obsáhlý rozbor literatury a pramenů, zabývá se metodikou výzkumu a podrobně analyzuje okruhy perzekvovaných osob, včetně osob odvlečených do SSSR a válečných zajatců.

(zavřít)

Czechoslovak citizens from the territory of today's Czech Republic who were persecuted in the USSR

The study is the first attempt of Czech historiography of mapping the fate of Czechoslovak citizens and nationals of the Czech minorities, who were persecuted in the former Soviet Union in the years 1918-1956. It provides comprehensive analysis of literature and sources, deals with the methodology of research and in detail it analyses the groups of persecuted persons, including deported persons to the Soviet Union and prisoners of war.

(zavřít)

In: BORÁK, Mečislav a kol.: Perzekuce občanů z území dnešní České republiky v SSSR. Sborník příspěvků. Sešity ÚSD AV ČR sv. 38. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2003, s. 7-205.

Cs obcane z uzemi dnesni CR perzekvovani v SSSR.pdf   (980 kB)

2002

43 postih provineni vuci zidum pred retribucnimi soudy

Postih provinění vůči Židům před retribučními soudy a komisemi ONV v českých zemích v letech 1945-1948 (výsledky výzkumu)

In: Poválečná justice a národní podoby antisemitismu. Postih provinění vůči Židům před soudy a komisemi ONV v českých zemích v letech 1945-1948 a v některých zemích střední Evropy. (Sborník příspěvků). Praha–Opava, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Slezský ústav Slezského zemského muzea 2002, s. 363-373.

Postih provineni vuci Zidum pred retribucnimi soudy.pdf   (110 kB)

43 postih provineni vuci zidum pred retribucnimi soudy

Mimořádný lidový soud Moravská Ostrava a projevy antisemitismu v jeho spisech

In: Poválečná justice a národní podoby antisemitismu. Postih provinění vůči Židům před soudy a komisemi ONV v českých zemích v letech 1945-1948 a v některých zemích střední Evropy. (Sborník příspěvků). Praha–Opava, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Slezský ústav Slezského zemského muzea 2002, s. 52-78.

MLS Ostrava a projevy antisemitismu.pdf   (190 kB)

41 vyzkum mechanismu mimosoudnich perzekuci v csr

Výzkum mechanismu mimosoudních perzekucí na Moravě a ve Slezsku v letech 1945-1954

In: Internačné formy politickej perzekúcie II. Zborník referátov a utajovaných dokumentov. Košice, LAVKO pre Klub Slovenského zväzu VTNP PTP 2002, s. 43-62.

Vyzkum mechanismu mimosoudnich perzekuci v CSR.pdf   (110 kB)

40 spisy mls v ceskych archivech

Spisy mimořádných lidových soudů z let 1945–1948 v českých archivech a možnosti zkoumání židovské problematiky

In: Retribuce v ČSR a národní podoby antisemitismu. Židovská problematika a antisemitismus ve spisech mimořádných lidových soudů a trestních komisí ONV v letech 1945-1948. (Sborník příspěvků). Praha – Opava, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Slezský ústav Slezského zemského muzea 2002, s. 31-58.

Spisy MLS v ceskych archivech.pdf   (160 kB)

39 zwirkowisko przemiany symbolu

Żwirkowisko – przemiany symbolu

In: Żwirkowisko. Historia i współczesność miejsca pamięci legendarnych lotników polskich Franciszka Żwirki i Stanisława Wigury. Praca zbiorowa pod red. Józefa Szymeczka. Czeski Cieszyn, Kongres Polaków w Republice Czeskiej w wydawnictwie Olza 2002, s. 84-114.

Zwirkowisko przemiany symbolu.pdf   (220 kB)

Zwirkowisko promeny symbolu.pdf   (česká verze, 220 kB)

Unknown

Stav a perspektivy výzkumu dějin polské národnostní menšiny v ČSR (ČR)

In: Polacy na Zaolziu (Poláci na Těšínsku) 1920-2000. Red. J. Szymeczek. Czeski Cieszyn, Kongres Polaków w Republice Czeskiej 2002, s. 31-48.

Stav a perspektivy vyzkumu polske mensiny.pdf   (200 kB)

2001

Unknown

Odboj na území českého Slezska v letech 1938-1945

In: Účasť kresťanov v protifašistickom odboji v strednej Európe v rokoch 1933-1945. Zborník. Zost. D. Baranová, D. Tóth. Liptovský Mikuláš, Tranoscius pre Múzeum SNP v Banskej Bystrici 2001, s. 69-79.

Odboj na uzemi Ceskeho Slezska.pdf   (100 kB)

36 materialy k perzekuci cs obcanu

Materiály k perzekuci československých občanů ve 30. − 50. letech v SSSR v ruských archivech

Shrnutí

V rámci výzkumného projektu Ministerstva zahraničí České republiky byly v moskevských archivech zjištovány možnosti studia materiálů týkajících se perzekuce československých občanů v SSSR. Státní archiv Ruské federace uchovává statistické údaje o činnosti systému GULAG, v nichž lze nalézt řadu zmínek o vězněných Češích, stejně jako ve fondu „zvláštních složek“ vedoucích představitelů sovětské moci. V Ruském státním archivu sociálně-politických dějin jsou ve fondech Kominterny materiály vztahující se k československé komunistické emigraci a k osudu jejích příslušníků. Ruský státní archiv nejnovějších dějin má ve zvláštním odtajněném fondu rovněž řadu materiálů např. mobilizaci Němců z území ČSR či k repatriaci československých občanů ze SSSR do vlasti, jíž se týkají především materiály uchovávané v Archivu zahraniční politiky Ruské federace. Ruský státní vojenský archiv má bohatou dokumentaci o osudu válečných zajatců a internovaných osob z území Československa, jeho tzv. „trofejní sbírky“ obsahují velmi mnoho dokumentů o válečném vývoji v Protektorátu Čechy a Moravy i ve všech částech odtržených oblastí českých zemí. Víme též o dalších pro náš výzkum významných dokumentech, uložených zvláště v bezpečnostních archivech, které jsou bohužel pro badatele jen obtížně přístupné. Výzkum lze vhodně doplnit o spolupráci se Sdružením Memoriál či s Muzeem Andreje Sacharova, jež mají vlastní databáze obětí represí v SSSR. Je rovněž nutné rozšířit archivní výzkum do regionů Ruské federace a na Ukrajinu, a spolupracovat se slovenskými historiky.

(zavřít)

In: Vězeňské systémy v Československu a ve střední Evropě 1945-1955. Sborník z mezinárodní konference konané ve dnech 28.-29.11.2001 v Praze v rámci grantového projektu GA ČR č. 409/99/0374. Ed. D. Janák. Opava, Slezské zemské muzeum 2001, s. 76-86.

Materialy k perzekuci cs obcanu.pdf   (120 kB)

46 ceske slezsko 1938 1945

Slezsko v letech 1938-1945

In: Dějiny Českého Slezska 1740-2000. III. pracovní svazek 1938-2000. Ed. D. Gawrecki. Opava, Slezská univerzita 2001, s. 441-477.

Viz pozdější verze textu výše.

34 archivni fondy k retribucnimu soudnictvi v cr

Archivní fondy k retribučnímu soudnictví v České republice

Shrnutí

V letech 1945-1948 působily v českých zemích mimořádné lidové soudy, které posuzovaly trestní odpovědnost nacistů, kolaborantů a zrádců za činy, jichž se dopustili v souvislosti s nacistickou okupací českých zemí v letech 1938-1945. Bylo zřízeno celkem 24 takových soudů, které projednaly přes 40 tisíc případů. Soudní spisy jsou dnes uloženy v 7 oblastních archivech České republiky podle místa působnosti příslušných soudů: v Praze (pro soudy Praha, Kutná Hora, Mladá Boleslav), Litoměřicích (soudy Litoměřice, Most, Česká Lípa, Liberec), Plzni (soudy Plzeň, Klatovy, Cheb), Třeboni (soudy České Budějovice, Písek, Tábor), Zámrsku (soudy Hradec Králové, Chrudim, Jičín), Brně (soudy Brno, Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště) a Opavě (soudy Ostrava, Opava, Nový Jičín a Olomouc). Příspěvek sleduje stav, úplnost a rozsah uložení spisů v jednotlivých archivech a jejich zpracování v podobě inventářů, katalogů, osobních a tematických rejstříků a jiných archivních pomůcek. Dochází k zjištění, že archiv v Opavě má katalogy fondů mimořádných lidových soudů zpracovány na úrovni počítačové databáze, archivy v Brně a Litoměřicích mají k dispozici podrobné strojopisné katalogy, ale ve většině ostatních archivů jsou k dispozici jen jmenné rejstříky souzených osob.

Pro výzkum problematiky retribučního vězeňství představují spisy mimořádných lidových soudů důležitý pramenný materiál, mnohdy z jiných zdrojů nedostupný. Obsahují většinou informace o odsouzeném v době po vynesení rozsudku, sledují průběh výkonu trestu, uvádějí přemístění do jiných věznic, hlášení o chování vězněného, žádosti o milost či obnovu řízení, okolnosti propuštění a další údaje. Je pravděpodobné, že další informace o souzených osobách, zvláště v době jejich vyšetřovací vazby, bude možné najít též v prezidiálních spisech příslušných mimořádných lidových soudů.

(zavřít)

In: Vězeňství ve střední Evropě v letech 1945-1955. Sborník z mezinárodního semináře konaného dne 25. 10. 2000 v Praze v rámci grantového projektu GA 409/99/2000. Příloha časopisu České vězeňství č. 3/2001. Praha 2001, s. 150-175.

Archivni fondy k retribucnimu soudnictvi v CR.pdf   (160 kB)

33 vyusteni koncepce ceskeho a polskeho odboje

Vyústění koncepcí českého a polského národního odboje na Těšínsku

In: Válečný rok 1944. Příspěvky účastníků mezinárodní konference konané ve dnech 19. - 20. října 1999 v Praze. Připravila Z. Zudová-Lešková. Praha, Ministerstvo obrany ČR - AVIS 2001, s. 160-164.

Vyusteni koncepce ceskeho a polskeho odboje.pdf   (70 kB)

31 the situation of the jewish population in czech silesia

The situation of the Jewish Population in the Territory of Czech Silesia during the Occupation 1938-1945

In: Jews in Silesia. Ed. by M. Wodziński and J. Spyra. Kraków, Księgarnia Akademicka 2001, s. 181-192.

The situation of the Jewish population in Czech Silesia.pdf   (130 kB)

Česká verze − viz výše.

2000

Unknown

Česká historiografie k dějinám Těšínska za druhé světové války (1939-1945)

In: Stan i potrzeby badań nad dziejami Śląska Cieszyńskiego. Pod red. I. Panica. Cieszyn, Polskie Towarzystwo Historyczne, Oddział w Cieszynie 2000, s. 106-118.

Ceska a polska historiografie k dejinam Tesinska.pdf   (130 kB, aktualizovaná verze textu)

29 zlocin v katyni a jeho ceske a slovenske souvislosti

Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti

ShrnutíРезюме

Zločin spáchaný sovětskou bezpečností NKVD na polských důstojnících a policistech, jehož symbolem se stala Katyň, měl též své české a slovenské souvislosti. V mezinárodní komisi soudních lékařů, která v Katyni v roce 1943 prováděla první exhumace, byli profesoři František Hájek z Prahy a František Šubík z Bratislavy. Oba potvrdili společný závěr lékařské komise, že mrtví byli povražděni už v roce 1940, což odhalovalo skutečné pachatele zločinu. Po válce byli oba lékaři nuceni k odvolání svého svědectví, což prof. Hájek učinil, prof. Šubík odešel do emigrace. Také spisovatel František Kožík, který se exhumací účastnil v delegaci evropských spisovatelů, byl po válce přinucen k odvolání svých reportáží a svedení viny na německé okupanty. Čechoameričan František Vašek byl v delegaci novinářů při sovětských exhumacích v roce 1944, jež měly zfalšovat důkazy o pachatelích zločinu. Přiklonil se k sovětské verzi zločinu, jak to odpovídalo tehdejším politickým zájmům Spojenců. Další svědkové z bývalého Československa se do Katyně dostali jako vojáci wehrmachtu, nebo jako polští vojáci, policisté či emigranti, jimž se podařilo uprchnout ze sovětského zajetí. V rámci katyňského zločinu bylo povražděno celkem asi 350 osob, převážně Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky nebo tu před válkou žili.

(zavřít)

Преступление в Катыни и его чешский и словацкий контекст

Преступление, совершенное советскими органами безопасности НКВД в отношении польских офицеров и полицейских, символом которого стала Катынь, имело также свой чешский и словацкий контексты. В международной комиссии судебных врачей, которая в Катыни, в 1943 году, проводила первые эксгумации, были профессоры Франишек Гаек из Праги и Франтишек Шубик из Братиславы. Оба подтвердили совместное заключение медицинской комиссии, что убийство было совершено в 1940 году, что указывало на действительных виновников преступления. После войны обоих врачей принудили к отказу от своих свидетельств, что профессор Гаек и сделал, а профессор Шубик эмигрировал. И писатель Франтишек Кожек, который с делегацией европейских писателей присутствовал при эксгумации, после войны был принужден к отказу от своих репортажей и возложению вины на немецких оккупантов. Американец чешского происхождения Франтишек Вашек был в делегации репортеров при советских эксгумационных работах в 1944 году, которые должны были обеспечить фальсификацию доказательств о виновниках преступления. Он склонился к советской версии преступления в соответствии с тем, что диктовалось политическими интересами союзников в то время. Остальные свидетели из Чехословакии в Катынь попали как солдаты вермахта или как польские солдаты, полицейские или эмигранты, которым удалось убежать из советского плена. Из общего числа убитых в рамках катынского преступления, около 350 человек, в большинстве поляков, были родом с территории сегодняшней Чешской республики или жили здесь перед войной.

(zavřít)

In: Evropa mezi Německem a Ruskem. Sborník prací k sedmdesátinám Jaroslava Valenty. Eds. M. Šesták a E. Voráček. Praha, HÚ AV ČR 2000, s. 505-522.

Zlocin v Katyni a jeho ceske a slovenske souvislosti.pdf   (50 kB)

Ruská verze − viz článek Преступление в Катыни и его чешский и словацкий контекст.

28 wydarzenia nocy krysztalowej i ich oddzwiek na terenach czechosłowacji

Wydarzenia „nocy kryształowej” i ich oddźwięk na terenach Czechosłowacji

ShrnutíStreszczenie

Události „křišťálové noci“ a jejich ohlas na území Československa

Události „křišťálové noci“ se přímo dotýkaly pohraničí českých zemí nedávno zabraného Německem a ovlivňovaly i další vývoj v okleštěné republice. Většina z asi 30 tisíc Židů ze zabraného území před nacisty utekla, zbylí byli vystaveni nacistické perzekuci a násilí. Dochovaná hlášení německých bezpečnostních orgánů detailně dokládají průběh pogromové noci, při níž zde bylo vypáleno či zdemolováno nejméně 35 synagog, řada židovských hřbitovů, obchodů a bytů, a docházelo k násilnostem vůči místním Židům. Ve vnitrozemí republiky vyhrotil příliv židovských imigrantů projevy českého antisemitismu, které zde však byly stále ještě trestné . Čeští fašisté organizovali protižidovské demonstrace a požadovali vyloučení Židů z veřejného života. Avšak teprve po nacistické okupaci zbytku republiky byl osud zdejších Židů definitivně zpečetěn.

(zavřít)

Wydarzenia „nocy kryształowej“ bezpośrednio dotyczyły pogranicza ziem czeskich, niedawno zajętego przez Niemcy, i wpływały również na dalszy rozwój wypadków w okrojonej republice. Większość z 30 tysięcy Żydów z zajętych terenów uciekła przed nazistami, pozostali byli narażeni na nazistowskie represje i brutalną przemoc. Zachowane meldunki niemieckich organów bezpieczeństwa szczegółowo dokumentują przebieg nocy pogromu, kiedy to zostało podpalonych lub zdemolowanych co najmniej 35 synagog, wiele cmentarzy żydowskich, sklepów, mieszkań, dochodziło do gwałtów na miejscowych Żydach. W głębi republiki napływ żydowskich imigrantów zaostrzył przejawy czeskiego antysemityzmu, które na tych terenach podlegały karom. Czescy faszyści organizowali antyżydowskie demonstracje i żądali wyeliminowania Żydów z życia społecznego. Dopiero jednak po niemieckiej okupacji reszty terenów republiki los Żydów został ostatecznie przypieczętowany.

(zavřít)

In: Colloquium Opole ’98 - 60 rocznica pogromu Żydów w Niemczech. Opole, Państwowy Instytut Naukowy - Instytut Śląski w Opolu 2000, s. 49-60.

Wydarzenia nocy krysztalowej i ich oddzwiek na terenach Czechosłowacji.pdf   (110 kB)

1999

26 antisemitismus a zidovska otazka ve svetle retribucnich soudu

Anti-Semitism and the Jewish Question in the Czech Lands in the Light of Documents of the Retribution Courts

In: The Holocaust Phenomenon. Conference Report of the International Scientific Conference. Prague - Terezín 1999, p. 108-113.

Česká verze − viz níže.

26 antisemitismus a zidovska otazka ve svetle retribucnich soudu

Antisemitismus a židovská otázka ve světle materiálů retribučních soudů

In: Fenomén holocaust. Sborník mezinárodní vědecké konference. Praha - Terezín 1999, s. 103-107.

Antisemitismus a zidovska otazka ve svetle retribucnich soudu.pdf   (90 kB)

25 obrana republiky na podkarpatske rusi

Obrana republiky na Podkarpatské Rusi v letech 1938-1939

In: Vznik ČSR 1918 a Podkarpatská Rus. (Sborník z mezinárodní konference v Praze). Edice Podkarpatská Rus, sv. 21. Praha, Společnost přátel Podkarpatské Rusi v nakladatelství Česká expedice 1999, s. 87-95.

Obrana republiky na Podkarpatske Rusi.pdf   (80 kB)

24 odboj ve slezsku

Odboj ve Slezsku

In: Rok 1942 v českém odboji. Sborník příspěvků z vědecké konference. Praha, Český svaz bojovníků za svobodu 1999, s. 60-62.

Odboj ve Slezsku.pdf   (60 kB)

Unknown

Zadržování přepravy válečného materiálu přes Československo do Polska v letech 1919-1920

Shrnutí

V letech 1919-1920 došlo na území Československa k několika desítkám případů zadržení železničních transportů s válečným materiálem pro Polsko, jenž se nacházelo v ozbrojených konfliktech se svými sousedy a dodávky zbraní a střeliva nutně potřebovalo. Zatímco první bojkot válečných dodávek z léta 1919 byl záhy zažehnán, od jara roku 1920 bylo zadržování vlaků stále častější a trvalo až do podzimu téhož roku. I když československá vláda potvrdila dohody o umožnění průjezdu transportů do Polska a umožnila též vývoz v Československu vyráběných zbraní a munice, v praxi byla nařízení ministerstva železnic proti organizované kampani železničních zaměstnanců neúčinná. Stávku na Košicko-bohumínské dráze se podařilo potlačit až s pomocí vojska, průjezd vlaků do Polska byl pak veden přes Slovensko a Podkarpatskou Rus. Opožďování dodávek zbraní a střeliva komplikovalo situaci Polska především na frontě s bolševiky, kdy byl v sázce osud celého státu.

Zadržování vlaků s dodávkami válečného materiálu pro Polsko mělo řadu příčin. Souviselo s vnitropolitickým vývojem tehdejší Československé republiky, kde rostoucí sociální napětí hrozilo výbuchem a výrazně posilovalo pozice levice, stejně jako s mezinárodní akcí solidarity na pomoc sovětskému Rusku, jež účinně ovlivňovala celou západní Evropu. Zástupci kominterny se dokonce podíleli na organizování bojkotu dodávek zbraní přímo v Bohumíně. Československo bylo až na konci řetězu této celoevropské blokády, právě přes Bohumín směřovaly vlaky na Krakov a přímo na východní frontu. Je třeba vzít v úvahu též zcela rozdílné vztahy Československa a Polska ke svým nejbližším sousedům a rozdílné priority zahraničně politických zájmů obou zemí. Svůj význam měla i nejistota ohledně osudu Těšínského Slezska a napětí kolem zamýšleného plebiscitu, v němž se dodávky zbraní do Polska mohly jevit jako potenciální hrozba pro Československo. Je však nesporným faktem, že v diplomatických jednáních o řešení těšínského sporu ministr zahraničních věcí Edvard Beneš využíval tranzitu dodávek zbraní do Polska též jako účelového argumentu., jak o tom svědčí řada dochovaných dokumentů.

(zavřít)

In: Śląsk Cieszyński u zarania polskiej i czechosłowackiej niepodległości 1918-1920.. Pod red. K. Nowaka. Cieszyn, Polskie Towarzystwo Historyczne, Oddział w Cieszynie 1999, s. 86-95.

Zadrzovani prepravy valecneho materialu pres Cs do Polska.pdf   (100 kB)

22 role slezska v zahranicnich vztazich csr

Role Slezska v zahraničních vztazích ČSR vůči Německu a Polsku v letech 1918-1938

Shrnutí

Slezsko, na jehož území se koncentrovaly mnohé z problémů a konfliktů střední a tzv. středovýchodní Evropy, sehrálo ve vzájemných vztazích mezi Československem, Polskem a Německem významnou roli. Zásadní význam zde mělo hledisko geopolitické či vojensko-strategické, neboť německý klín Slezska mezi Československem a Polskem byl trvalou hrozbou pro obě země. Zahraničně politické a vojenské priority Československa i Polska se však vyvíjely zcela rozdílně a neumožnily přirozené spojenectví obou zemí, jejichž vztahy nadlouho tragicky poznamenal spor o území Těšínského Slezska. Německá politika této situace obratně využívala ve svůj prospěch. Dalším z rozhodujících faktorů, jež určovaly vzájemné vztahy, byl mimořádný hospodářský význam Slezska jako průmyslového regionu, jehož držení mohlo značně ovlivnit ekonomickou i vojenskou sílu Polska nebo Československa, méně již Německa.

K těmto dvěma objektivním důvodům mimořádné váhy slezské oblasti pro vztahy všech tří zemí se dále pojí především otázka národnostní, jež sloužila k podpoře národních aktivit. Slezsko jako národnostně smíšené území, obývané Němci, Poláky, Čechy, komunitou židovskou a národnostně nepříliš vyhraněnými Šlonzáky, kteří se pod vlivem okolností přechylovali k té či oné národnostní skupině, se k takovéto politice přímo nabízelo. Rovněž otázka náboženského vyznání zde měla specifickou podobu např. v početném zastoupení polských evangelíků, avšak její vliv na politiku prostřednictvím konfesně se deklarujících politických stran nebyl dosud dostatečně objasněn. Ze široké škály politických vlivů si zaslouží pozornost zvláště problematika státní české politiky vůči národním menšinám, jež bývá často démonizována, i když ve srovnání s politikou germanizační či polonizační byla mírnější. Týká se to i obviňování Československa z podpory bolševismu, jenž nacházel živnou půdu právě v menšinách, či z podpory polské a německé opozice. K dosud nevyužitým možnostem výzkumu patří otázka vlivu vnitropolitické situace na aktivity v oblasti zahraniční politiky, včetně úlohy dobové publicistiky a vědomí rozdílů v mentalitách jednotlivých národů, jež příspívaly k vytváření negativních stereotypů a podporovány řadou resentimentů ovlivňují vzájemné vztahy v jisté míře dodnes. Také otázky sociální, zejména ve spojení se sociálním postavením menšin, měly přímý dopad na aktivistické či negativistické postoje vůči státu, jež nacházely odraz i v zahraniční politice.

Pro poznání historického vývoje nestačí jen postižení politiky a významných osobností na velmocenské či mezistátní úrovni, ale je k tomu nutná i poměrně detailní znalost situace na územích, jež byla předmětem zájmu všech zúčastněných stran. Právě území Slezska je pro poznání vazeb, jež většinou nepřímo ovlivňovaly i tzv. velkou politiku, modelem v mnoha ohledech mimořádně vhodným.

(zavřít)

In: Československo 1918-1938. Osudy demokracie ve střední Evropě. Sborník mezinárodní vědecké konference. Uspoř. J. Valenta, E. Voráček a J. Harna. Praha, Historický ústav 1999, s. 566-570. Společně s R. Žáčkem.

Role Slezska v zahranicnich vztazich CSR.pdf   (80 kB)

Unknown

Polská menšina v České republice

In: GABAL, I. a kol.: Etnické menšiny ve střední Evropě. Konflikt nebo integrace. Praha, G plus G 1999, s. 120-127.

1998

20 problemy polske mensiny v cr v 90 letech

Problémy polské menšiny v České republice v devadesátých letech

ShrnutíStreszczenieZusammenfassung

Příspěvek charakterizuje hlavní změny v politickém a společenském vývoji polské menšiny v ČR, jež se začaly odehrávat po roce 1989 a dosud ještě probíhají. Někdejší jediná povolená zájmová organizace Poláků Polský kulturně osvětový svaz (PZKO) byla v roce 1990 reorganizována, ale i podle nového statutu se orientuje především na kulturně osvětovou činnost. Reprezentantem polské menšiny se stala Rada Poláků v ČR, volená jako výkonný orgán Kongresu Poláků. Rivalita mezi PZKO, Radou Poláků a politickým hnutím Wspólnota se promítala do sporů o složení orgánů zastupujících menšinu vůči společnosti a o nejvhodnější přístup k prosazování menšinových zájmů. Možnost svobodného projevu všech složek společnosti zvýraznila některé konfliktní situace a negativní stereotypy, jež ovlivňovaly soužití polské menšiny s českou společností. Pocit ohrožení další existence, pramenící z dlouhodobých asimilačních trendů, vede menšinu k zvyšenému tlaku na řešení hlavních problémů, mnohdy i se zahraniční podporou z Polska. Týká se to především vytvoření legislativy k ochraně menšinových práv, finančních dotací na podporu zájmové činnosti, udržení menšinového školství, restitucí majetku předválečných polských organizací a spolků, dodržování zásad dvojjazyčnosti ve smíšených oblastech atd. Mimořádná činorodost polské menšiny v ČR, osvědčená zkušenostmi mnoha generací, skýtá v perspektivě sjednocující se Evropy zřetelnou záruku jejího dalšího tvořivého rozvoje.

(zavřít)

Problematyka mniejszości polskiej w Republice Czeskiej w latach 90.

W przyczynku schrakteryzowane zostały zasadnicze zmiany w rozwoju społecznym i politycznym polskiej mniejszości w RC, zapoczątkowane po 1989 roku, a przebiegające do chwili obecnej. Ówczesna jedyna organizacja Polaków, której pozwolono na działalność, Polski Związek Kulturalno-Oświatowy (PZKO), została w 1990 zreorganizowana, ale zgodnie z nowym statutem orientuje się w dalszym ciągu na działalność kulturalno-oświatową. Rywalizacja pomiędzy PZKO, Radą Polaków i ruchem politycznym Wspólnota przeniosła się do sporów o strukturę organów reprezentujących mniejszość w społeczeństwie i najwłaściwszy sposób przeforsowania interesów mniejszości. Możliwość swobodnego prezentowania się wszystkich struktur społeczeństwa uwypukliła niektóre sytuacje konfliktowe i negatywne stereotypy, które wpływały na współżycie polskiej mniejszości z czeskim społeczeństwem. Uczucie zagrożenia egzystencji, mające źródło w długoletnich tendencjach asymilacyjnych, prowadzi mniejszość do czynienia nacisków w kierunku rozwiązywania jej głównych problemów, nie raz przy poparciu z zagranicy, z Polski. Dotyczy to przede wszystkim wprowadzenia legislatywy na ochronę praw mniejszości, przyznawania dotacji na działalność kulturalno-oświatową, utrzymania szkół mniejszościowych, restytucji majątku przedwojennych polskich organizacji i stowarzyszeń, dotrzymywania zasad dwujęzyczności na terenach narodowościowo mieszanych itp. Nadzwyczajna aktywność mniejszości polskiej w RC, sprawdzona w doświadczeniach wielu generacji, jest gwarancją jej dalszego twórczego rozwoju w przyszłej zjednoczonej Europie.

(zavřít)

Die Probleme der polnischen Minderheit in der tschechischen Republik in den 90. Jahren

Der Beitrag charakterisiert die hauptsächlichen Veränderungen in der politischen und gesellschaftlichen Entwicklung der polnischen Minderheit in der Tschechischen Republik, welche sich im Jahrre 1989 begannen abzuspielen und welche bis heute noch verlaufen. Die damalige erlaubte Interessengemeinschaft der Polen PZKO (Polnischer kulturschaffender Verband) wurde im Jahre 1990 reorganisiert, aber auch nach dem neuen Statut orientiert er sich vor allem auf kulturelle Tätigkeit. Repräsentant der polnischen Minderheit wurde der Rat der Polen in der Tschechischen Republik, gewählt als ausführendes Organ des Kongresses der Polen. Die Rivalität zwischen dem PZKO, dem Rat der Polen und die politische Bewegung Wspólnota drang zum Streit um die Besetzung des Organs, welches die Minderheit gegenüber der Gesellschaft und die Interessen der polnischen Minderheit am Besten vertreten sollte. Die Möglichkeit der freien Äusserung aller Geselschaftsschichten drückte mehr die Konfliktsituationen und den negativen Stereotyp aus, was wieder das Zusammenleben der polnischen Minderheit mit der tschechischen Geselschaft beeinflusste. Ein Gefühl der Bedrohung der weiteren Existenz, welches aus einem längere Zeit dauernden Assimilationtrend hervorging, führt die Minderheit zu einem erhöhten Druck bei der Lösung der Hauptprobleme, oft auch mit auswärtiger Hilfe aus Polen. Es betrifft vor allem die Gestalltung der Legislative zum Schutz der Miderheitsrechte. Die finanzielle Dotation zur Unterstützung der Interessengemeinschaften, zur Erhaltung des Schulwesens der Minderheiten, zur Restitution des Vermögens der polnischen Vorkriegsorganisationen und Vereine, zur Erhaltung des Zweisprachenprinzipes in den gemischten Gebieten u. a. m. Die Ausserordentliche Tatkräftigkeit der polnischen Minderheit in der Tschechischen Republik, durch viele Generationen bewährt, bietet in der Perspektive des vereinten Europas eine deutliche Gewähr ihrer weiteren schaffenden Entwicklung.

(zavřít)

In: Národnostní menšiny a majoritní společnosti v České republice a v zemích střední Evropy v 90. letech XX. století. Sborník z mezinárodní vědecké konference. Ed. G. Sokolová a O. Šrajerová. Opava-Praha, Slezský ústav SZM a Dokumentační a informační středisko Rady Evropy 1998, s. 230-241.

Problemy polske mensiny v CR v 90 letech.pdf   (110 kB)

19 stav vyzkumu dejin ceskeho slezska

Stav výzkumu dějin českého Slezska v období let 1938-1945

In: Slezsko v dějinách českého státu. Sborník příspěvků z vědecké konference k 50. výročí Slezského ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. Ed. M. Borák. Opava, Tilia 1998, s. 283-291.
Unknown

Stav a perspektivy výzkumu dějin Českého Těšína

Spoluautor Rudolf Žáček; In: Stan i perspektywy badań nad dziejami Cieszyna. Pod red. Idziego Panica i Krzysztofa Nowaka. Cieszyn, Polskie Towarzystwo Historyczne, Oddział w Cieszynie 1998, s. 66-68.
Unknown

Problematika historie Těšína

Spoluautor Rudolf Žáček; In: Stan i potrzeby badań nad dziejami Cieszyna. Pod red. Idziego Panica i Krzysztofa Nowaka. Cieszyn, Polskie Towarzystwo Historyczne, Oddział w Cieszynie 1998, s. 62-65.

1997

16 z historie polaku v cr

Z historie Poláků v České republice

In: Češi, Slováci a Poláci na Těšínsku a jejich vzájemné vztahy. Opava, Slezský ústav SZM v Opavě v nakladatelství Tilia 1997, s. 22-32.

Z historie Polaku v CR.pdf   (130 kB)

Unknown

Krmelín za druhé republiky, za války a nacistické okupace (1938-1945)

In: Dějiny Krmelína. Brušperk, Obecní úřad v Krmelíně 1997, s. 121-133.

Krmelin za druhe republiky a valky.pdf   (jen cca polovina textu, zbytek byl poškozen, 70 kB)

1996

Unknown

Polská menšina v České republice

In: Menšiny v ČR a v sousedních zemích z perspektivy integrace ČR do Evropské unie (Menšiny v ČR a v Evropě). Praha, Ústav mezinárodních vztahů MZV 1996, s. 105-119.
13 stosunki czesko polskie w swiadomosci polakow na slasku

Stosunki czesko-polskie w świadomości Polaków na Śląsku Cieszyńskim po 1989 roku

In: Strefa pogranicza Polska-Czechy. Procesy transformacji i rozwoju. Materiały z konferencji międzynarodowej Opole-Ostrawa 19-21 kwietnia 1995 r. Pod red. Krystiana Heffnera i Wiesława Drobka. Opole, Panstwowy Instytut Naukowy - Instytut Śląski w Opolu 1996, s. 63-69.

1995

12 priprava a prubeh niskych transportu

Příprava a průběh niských transportů

In: Nisko 1939/1994. Mezinárodní vědecká konference Akce Nisko v historii „konečného řešení židovské otázky“ k 55. výročí první hromadné deportace evropských Židů. Sborník referátů. Ostrava, Filozofická fakulta Ostravské univerzity 1995, s. 100-105.
Unknown

Úvodem

In: Cesty a osudy bohumínských odbojářů 1938-1945. Bohumín, Český svaz bojovníků za svobodu v Bohumíně 1995, s. 4-6.
9 predchudci havirova

Předchůdci Havířova v letech 1938-1945

In: Havířov. Havířov, Městský úřad Havířov, Muzeum Těšínska v Českém Těšíně a Slezský ústav SZM v Opavě 1995, s. 61-69.

1993

8 orlova v letech 1938 1945

Orlová v letech 1938-1945

In: Dějiny Orlové. Orlová, Městský úřad v Orlové 1993, s. 112-114, 116-122, 129-140.
7 odboj proti nacistickym okupantum

Odboj proti nacistickým okupantům

In: Dějiny Ostravy. Ostrava, Sfinga 1993, s. 378-388.

1992

1 nastin dejin tesinska

Těšínsko v letech 1938-1945

In: Nástin dějin Těšínska. Ostrava-Praha, Česká národní rada v nakladatelství Advertis 1992, s. 102-117.

Polský překlad: Śląsk Cieszyński w latach 1938-1945. In: Zarys dziejów Śląska Cieszyńskiego. Przeł. Mieczysław Bałowski. Ostrawa-Praga, Komitet Czeskiej Rady Narodowej v Pradze 1992, s. 102-117.

Unknown

Tábory nucené práce na Ostravsku

In: Internačné formy politickej perzekúcie. Zborník referátov, reminiscencií a autentických dokumentov. Košice, SZ PTP vo vydavatelstve LAUS Košice 1992, s. 25-33.

1991

4 k cinnosti ostravskych komisi pro zarazovani osob do tnp

K činnosti ostravských komisí pro zařazování osob do TNP (1948-1953)

In: Tábory nucené práce a další projevy perzekuce 1948-1954. Sborník z konference SÚ ČSAV a KH FF SU. Opava, Filosofická fakulta Slezské univerzity v Opavě 1991, s. 28-54. Spoluautor Marie Janáková.
8 slezsko v dejinach ceskeho statu

Období let 1938-1945

In: Slezsko v dějinách českého státu. Stav a úkoly výzkumu. Opava, Slezský ústav ČSAV 1991, s. 225-261.
2 k vyzkumu problematiky ceskeho a polskeho odboje

K výzkumu problematiky českého a polského národního odboje na odtrženém území Těšínska v letech 1938-1945

In: Slezsko v československo-polských vztazích 1918-1947. Opava, Slezský ústav ČSAV 1991, s. 50-54.

1990

1 predmluva v nerovnem boji

Předmluva

In: Čvanda, František: V nerovném boji. Ostrava, Profil 1990, s. 7-10.
Kontakt